Zemanův první rok: V pravdomluvnosti patří mezi průměr

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková
8. 3. 2014 7:13
Prezident mluvil pravdu ve dvou třetinách případů, vyplývá z dat projektu Demagog.cz.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Ze dvou třetin pravda, z jedné třetiny lži či zavádějící nebo neověřitelné výroky. Tak si vedl Miloš Zeman v prvním roce svého prezidentování podle projektu Demagog.cz, který ověřuje faktická tvrzení politiků.

"Dvě třetiny pravdivých výroků, to je takový dlouhodobý obecný průměr,“ zhodnotil Zemanovo skóre vedoucí projektu Jan Tvrdoň.

Zcela nepravdivá tvrzení zazněla z prezidentových úst v 15 % všech hodnocených případů, průměrně se politici vejdou do 10 %. Méně často naopak Zeman říká zavádějící či neověřitelná fakta.

Jak hodnotíte Zemanův první rok na Hradě? Hlasujte zde.

Prezident si podle dat mírně polepšil od předvolební kampaně, kde mluvil pravdu pouze v 63 procentech případů. V testu pravdomluvnosti před prezidentskou volbou ostatně Zeman dopadl nejhůře ze všech kandidátů.

Prokázání příjmů

Hlava státu u iniciativy v průběhu roku narazila například s tvrzením, že v Německu platí obdobný zákon jako v Česku zvažovaná norma o prokázání příjmů a původu majetku. A to opakovaně.

"V Německu již dlouhá léta existuje tento zákon, který přenáší důkazní břemeno na toho, jehož majetek je prověřován,“ tvrdil Zeman v červnu loňského roku v pořadu Hyde Park. Na únorovém jednání Sněmovny pak dodal, že před dvěma lety bylo podle tohoto zákona v Německu zabaveno 2120 nelegálně získaných majetků.

Demagog však došel k závěru, že německá daňová legislativa povinnost prokázat původ svého majetku neobsahuje.

"Protože tedy obdobný zákon prokazatelně v Německu neexistuje, nemohl podle něj být ani zabavován žádný majetek a výrok hodnotíme jako nepravdivý,“ zní výrok Demagogu.

Pravdu prezident nemluvil ani v únorovém interview pro ČT24, kde kritizoval vznikající vládu s tím, že "… s výjimkou Bohuslava Sobotky nikdo z členů vlády nemá ministerskou zkušenost.“

Samí nováčci? Zeman se netrefil při hodnocení zkušeností nových ministrů.
Samí nováčci? Zeman se netrefil při hodnocení zkušeností nových ministrů. | Foto: Aktuálně.cz

Zapomněl přitom na ministra obrany Martina Stropnického, který ve vládě Josefa Tošovského vedl resort kultury, a na ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka. Ten zastával post ministra zemědělství ve vládě Jiřího Paroubka.

Zeman nepochodil ani s lednovým výrokem, že Česko je jediná země v Evropě, která má vlastní ložiska uranu. „Těžba uranu probíhá na Ukrajině, v Rumunsku, Německu nebo Francii,“ oponuje Demagog.

Pravdu naopak Zeman měl, když například citoval průzkumy veřejného mínění, podle kterých Nečasově vládě v srpnu nedůvěřovalo 80 až 90 % občanů. Stejně tak pravdivě upozornil na to, že v koaliční smlouvě chybí progresivní zdanění fyzických osob, ačkoli je běžné ve většině vyspělých zemí.

Příliš mnoho antropologů?

Jako neověřitelné iniciativa zhodnotila například Zemanovo květnové vystoupení na Žofínském fóru, kde prohlásil, že "máme nejvíce kulturních antropologů na milion obyvatel na světě, ale bohužel většinou ten antropolog po absolvování jde na úřad práce.“

Ověřit nelze ani tvrzení, že "podle údajů společnosti IDEA švédský státní dluh za posledních deset let klesl o 50 %“.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 39 minutami

Rath v létě podal ústavní stížnost, soud o ní rozhodne spolu s podnětem Mladého

Bývalý středočeský hejtman za ČSSD David Rath podal v létě ústavní stížnost proti verdiktu v první větvi korupční kauzy. Ústavní soud ji bude řešit společně s podnětem dalšího aktéra téže kauzy, manažera Tomáše Mladého. Konečné rozhodnutí o stížnostech zatím nepadlo, uvedla mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.

Soudcem zpravodajem, který připraví rozhodnutí, bude Vladimír Sládeček. Důvodem pro spojené řízení je věcná souvislost obou podnětů. "Stěžovatelé brojí proti totožným rozhodnutím obecných soudů, která byla vydána v řízení, jehož byli oba účastníky. Na základě tohoto zjištění, z důvodu hospodárnosti a efektivity, Ústavní soud spojil ve výroku uvedené věci ke společnému řízení," stojí v usnesení.

Rozsudek v první větvi korupční kauzy kolem Ratha letos potvrdil Nejvyšší soud, když odmítl všechna dovolání. Odsouzení včetně Ratha v nich vznesli desítky různých námitek, avšak neuspěli. "Trestná činnost spáchaná obviněnými byla činností sofistikovanou, kdy se navenek průběh obou veřejných zakázek jevil jako souladný se zákonem o veřejných zakázkách," rozhodl Nejvyšší soud.

Zdroj: ČTK
Další zprávy