Zámečník chce šetřit: Ať si lidé odnášejí léky v sáčku

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
19. 4. 2009 12:45
Lékaři by nepředepisovali konkrétní lék, ale jen účinnou látku. Zbytek by byl na lékárníkovi
O tom, jaký lék pacient dostane, by rozhodoval lékárník
O tom, jaký lék pacient dostane, by rozhodoval lékárník | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Trpíte migrénami? Místo celé krabičky léků si z lékárny domů možná už brzy odnesete jen pytlík s šesti růžovými potahovanými tabletami.

Právě tak by to mohlo vypadat v českých lékárnách, pokud by se Miroslavu Zámečníkovi z expertního týmu NERV podařilo prosadit své představy o úsporách ve zdravotnictví.

Podle řady expertů by se ale nejprve musel změnit způsob, jakým se stanoví úhrady léků.

Místo léku účinná látka

Jak se vydávají léky?

Jak je to dnes

Generická substituce

  • Lékař předepíše konkrétní lék
  • Lékař může zakázat vydání jiného léku s danou účinnou látkou (např. při alergii na podpůrnou látku jiného léku)
  • Když to ale lékař nezakáže, lékárník může vydat se souhlasem pacienta levnější medikament s toutéž účinnou látkou.
  • Lék ale musí obsahovat stejnou účinnou látku a podávat se ve stejné formě a stejnou cestou.
  • Do limitu se pacientovi započítává je doplatek za nejlevnější lék s danou účinnou látkou.

Co chtějí úřady

Generická preskripce

  • Lékař předepisuje jen účinnou látku, ne konkrétní lék
  • Lékárník vydá pacientovi ten lék s danou účinnou látkou, který je nejlevnější.

Zámečníkův plán počítá s tím, že lékař by už pacientovi nepředepisoval konkrétní lék, ale jen účinnou látku, kterou obsahuje. A připsal by také, kolik látky by měl pacient využívat a jakou formou - zda polykat tablety, nebo například pít sirup.

Jakmile by pacient vstoupil s receptem do lékárny, lékárník by mu musel vydat takový medikament, který odpovídá popisu na receptu. Musel by to ovšem být přípravek, který je ve skupině podobných léků nejlevnější. To by nutilo výrobce nabízet léky za co nejnižší cenu.

Lékárník by pacientovi odměřil přesně takovou dávku, jakou určil lékař. Tedy ne celé balení, ale například jen zmiňovaných šest tablet.

O tom, jaké pilulky pacient nakonec obdrží, by tedy rozhodoval lékárník.

Stop plýtvání

"Zamezilo by se zbytečnému plýtvání za léky, které se nikdy nevyužívají. Současně by se vydávaly levnější léky. Mně takhle odměřovali léky v zahraničí několik let a přežil jsem to," řekl Zámečník na nedávném setkání s názvem Dialogem v reformě.

Lidé podle něj často dostávají příliš velká balení léků, která nikdy nespotřebují. Pilulky pak zbytečně skladují doma nebo je rovnou vyhazují. Zpět do lékárny je odnese jen málokdo.

"Typickým příkladem jsou třeba léky pro těhotné ženy, které se prodávají jen v obrovských baleních po padesáti tabletkách. Ženy je ale potřebují jen týden před porodem," souhlasil s expertem z NERVu také ministerský náměstek Pavel Hroboň.

Také on proto do svého plánu, jak zamezit utrácení ve zdravotnictví, poznamenal tyto dvě věci - možnost dělit balení léků a takzvanou generickou preskripci. Tedy takové předepisování léků, u kterého by se na receptu neobjevilo jméno přípravku, ale jen jeho účinná látka. Stejné léky s různým názvem a cenou by se pak daly zaměňovat.

Podle odhadů ministerstva by se tak ušetřilo kolem tří až pěti miliard korun.

Kdo ponese odpovědnost?

Řada odborníků ale nápad kritizuje.

"Nic pozitivního to nepřinese, jenom se zkomplikuje předepisování léků. A pacienti-chronici budou zmateni neustálou změnou názvu a vzhledu jejich dlouhodobě užívaného léku," vyjádřil se v anketě časopisu Medical Tribune předseda České společnosti alergologie a klinické imunologie Vít Petrů.

Například lidé se sennou rýmou si totiž na recept se stejnou účinnou látkou cetirizin mohou odnést jednou lék Zodac, podruhé třeba Apo-Cetirizin.

Další lékaři namítají, že nebudou chtít nést odpovědnost za léčbu, kterou nemohou stoprocentně kontrolovat. "Zásadně bych nesouhlasila s tím, aby předepisující lékař nevěděl, jaký firemní preparát nemocný obdrží," uvedla v anketě předsedkyně Českého institutu metabolického syndromu Hana Rosolová.

Každý pacient podle ní může snášet různé léky odlišně. Pilulky totiž sice mají stejnou účinnou látku, ale mohou obsahovat jiné látky podpůrné.

Omyl ministerstva - systém v Česku nemůže fungovat

Ekonomický poradce České lékařské komory Jindřich Graf navíc upozorňuje: Takzvanou generickou preskripcí se nic českému zdravotnictví neušetří.

"Už před patnácti lety navrhl a prosadil tehdejší náměstek ministerstva zdravotnictví Josef Suchopár, aby se úhrada zdravotní pojišťovny nevztahovala na konkrétní značku léku, ale na stanovené množství účinné látky," popisuje Graf.

Foto: Aktuálně.cz

Je proto jedno, jestli lékař napíše na recept paralen, nebo panadol. Pojišťovna v obou případech zaplatí jen tři gramy paracetamolu, tedy účinné látky, kterou oba léky shodně obsahují. Rozdílné jsou jen doplatky.

Tento systém zůstal zachován i v novele zákona o zdravotním pojištění, která vstoupila v platnost v lednu loňského roku.

"Systém generické preskripce v některých zemích EU existuje a má i ekonomický význam. Jde však o země, které nemají systém stanovení úhrady dle účinné látky jako my, ale mají úhrady stanoveny procentem z ceny léku," dodává Graf.

 

Právě se děje

Další zprávy