Praha - Pokud resort školství nedostane dvě miliardy, sáhnu učitelům na platy. Ministryně Miroslava Kopicová během jednání o rozpočtu upozornila, že učitelé mohou mít od příštího roku na výplatních páskách nižší částku než letos.
"Bylo by to poprvé v historii," opakovala několikrát ministryně.
Snižování platů učitelům litoval při zahájení školního roku také prezident Václav Klaus, který však dodal, že se v krizi nedá nic jiného dělat: "Bohužel musí se škrtnout všem profesím," řekl.
Konec mrtvých duší
Ministr financí Eduard Janota přitom vysvětluje, že školství pocítí nezbytné krizové škrty nejméně ze všech resortů.
Náklady na provoz se sníží jen o pět procent, na rozdíl od všech ostatních, kde se bude škrtat nejméně desetina. Platy budou stejně jako u jiných státních zaměstnanců zmrazeny na úrovni letošního roku. Průměrný učitel by tak měl dostat 23,1 tisíc korun měsíčně.
Školy však zasáhne jiné Janotovo opatření, tzv. likvidace mrtvých duší. "Resorty mají trvale neobsazená místa, a to v hojném počtu. Celkem je neobsazených 18 171 tisíc míst, školství jich má 9049," uvedl ministr financí po zasedání vlády.
Průměrná škola tak uváděla o čtyři procenta méně zaměstnanců, než měla ve skutečnosti. Nepřesným vyúčtováním získal její ředitel peníze, které mohl rozdělit do platů svých lidí.
Školy přijdou Janotovým zásahem nejméně o pět miliard, které ministryně Kopicová dokázala dalšími provozními škrty nahradit jen zčásti.
10 miliard na ulici
Učitelé se mohou dostat z potíží tím, že konečně začnou čerpat peníze z evropských fondů.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost jim nabízí 55 miliard korun na léta 2007-2013, z toho polovina patří základním a středním školám.
Vzdělávání pro konkurenceschopnost je ovšem jedním ze dvou českých operačních programů, které z Bruselu ještě nedostaly ani korunu. Pro každý z následujících šesti roků, kdy je možné 55 bruselských miliard čerpat, je tedy k dispozici částka téměř 10 miliard.
Školy ji mohou rozpustit v platech aktivních učitelů, kteří budou například připravovat nové učební programy, vyučovat jazyky nebo práci s internetem.
Klidné místo v krizi
Pokud ministryně Kopicová peníze nezíská ani ze státního rozpočtu, ani z evropských fondů, reálné mzdy učitelů se napřesrok skutečně sníží o 2,5 procenta.
Podobný pokles už zaznamenali loni, kdy jejich platy znehodnotila šestiprocentní inflace.
V období sociálnědemokratických vlád do roku 2006 rostly platy učitelů rychleji než mzdy obyčejných zaměstnanců.
Stejné pravidlo platí letos, kdy reálné učitelské mzdy rostou o 4,4 procenta, tedy dvojnásobným tempem, než je průměr.
Učitelé mají výhodu v tom, že jim ani letos, ani v příštím roce nehrozí propouštění. To je nápadné zvláště ve srovnání se zaměstnanci v průmyslu, kde o práci přišlo za poslední rok 13 procent dělníků.
