Dnes může neoprávněnou jízdu ve vyhrazených pruzích na místě pokutou potrestat jen státní policie. To však velký efekt nemá - ve vyhrazených pruzích se ani zdaleka neprohánějí jen autobusy, vozidla Integrovaného záchranného systému či v některých případech vozy taxi, pro které jsou pruhy určeny. 

Z analýzy pražské firmy Technická správa komunikací vyplývá, že dokonce sedmdesát procent aut, které v pruzích jezdí, v nich nemá co dělat.

Dolínek navrhuje, aby pravomoc pokutovat na místě řidiče za tento přestupek získala i obecní policie. Tím by narostl počet pokut a podle poslance se zvýšil i výchovný efekt. "Jedním z nejefektivnějších způsobů, jakými postihnout neukázněné řidiče a předcházet opakování přestupků, je udělování pokut příkazem na místě, tedy známou blokovou pokutou," říká Dolínek. Za neoprávněnou jízdu ve vyhrazeném pruhu hrozí pokuta 1 500 až 2 500 korun, bez bodů.

Ropid chce vyhrazené pruhy hlídat kamerami

S pruhy se setkávají řidiči zejména ve větších městech, nejvíce jich je v Praze - celkem 31,76 kilometru. "Vyhrazené pruhy jsou vyznačovány zejména tam, kde jinak časté dopravní kolony znemožňují plynulý průjezd vozidel městské hromadné dopravy," říká Dolínek. "Jejich smyslem je především umožnit, aby byly dodržovány jízdní řády, a jsou jedním ze základních předpokladů pro to, aby ve městech fungovala páteřní síť rychlé přepravy vysokého počtu cestujících," dodal.

S poslancem v tomto směru souhlasí i městské firmy, které se starají o zajištění veřejné dopravy. "Jednoznačně návrh vítáme. Každé navýšení kontrol je potřebné, protože víme, že personální kapacity státní policie na to nestačí. Je znát, že tam ta represe chybí a že toho bohužel řidič rádi zneužívají," říká Filip Drápal, mluvčí organizátora pražské dopravy firmy Ropid.

Dodává, že Ropid spolu s TSK současně pracuje na automatizaci celého procesu. Tedy jinými slovy na osazení co největšího počtu vyhrazených pruhů kamerovým systémem. Na tento záměr aktuálně vzniká studie proveditelnosti.

Opozice je skeptická

Dolínek chce zmíněnou novelu zákona schválit už v prvním čtení, tedy tak, aby začala platit už letos v červnu. Je ale otázkou, jestli pro zrychlený postup najde ve sněmovně podporu.

Oslovení opoziční poslanci jsou zatím k návrhu skeptičtí. Pravdou ale je, že se s ním ještě neměli šanci podrobně seznámit. Pirát Ondřej Polanský souhlasí s tím, že například v Praze je potřeba tento problém řešit. "Mám zkušenost od nás z Ostravy, kde takovou situaci hlídá elektronický systém. Nevyžaduje přítomnost strážníka a ani kvůli němu není třeba měnit legislativu," říká. 

Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová má pak výhrady k zapojení obecní policie. "Je otázka, kdo má mít jaké pravomoci, a nemyslím, že je vhodné narušovat stávající dělení. Může to otevírat cestu k tomu, abychom městským strážníkům přidávali možnost pokutovat další a další přestupky, které zatím neřeší," říká Adamová.