Z přehrady v Brně zmizí lodě. Podívejte se, jak se to dělá

1/16 Přehled fotografií
Loď Pionýr se loučí s hladinou Brněnské přehrady. Za pár okamžiků ji ocelová lana vytáhnou z vody. Pionýr postavil ve svých dílnách Dopravní podnik Brno v roce 1950, rekonstrukce si podnik provádí sám s přispěním externí firmy. ,,Jsou to pěkné lodě, ale technicky vysloužilé. Plánujeme obnovu plavidel v rozmezí pěti let," řekl dnes generální ředitel Dopravního podniku Brno Bedřich Prokeš
,,Maximální povolené zatížení vrátku 35 tun," stojí na štítku přístroje. Tento šikmý lodní výtah si tedy s 20 metrů dlouhou, 4 metry širokou a 27 tun vážící lodí poradí. Těžiště lodi je ve středu v prostoru skrývajícím akumulátory. Loď sveze až 150 cestujících
Vytáhnout téměř třicetitunovou loď na břeh není hračka. Plavidlo si najede nad servisní vozík, který je předtím spuštěn pod hladinu. Loď se zajistí zarážkami a vytáhne z vody. Poté následuje omytí spodku od řas a usazenin a odtažení do doků
,,Je to jednoduché zařízení - jsou tu jen tlačítka nahoru a dolu. Zvládne vytáhnout až šedesát tun," říká o vrátku obsluhující Miroslav Macek. ,,Tři lodi se schovají do hangárů, jinak je tu stání pro další tři lodi a ještě jedno kolejové," dodává
Plavidlo usedlo na servisní vozík a jeho kapitán s pomocníky celý proces bedlivě sledují spolu s pěti desítkami diváků
Loď stoupá velmi pomalu. Ocelová lana se napínají a postupně odkrývají plavební čáru, usazeniny, kormidelní ploutev a lodní šroub
Když je loď na souši, manipulaci s ní umožňují koleje a další navijáky. Po dvaceti minutách je možno prohlédnout si loď tak, jako málokdy...
Nejmladší byli celou operací doslova fascinováni...
Kapitán byl spokojen, jen ho asi mrzí, že znova vypluje až za 18 měsíců. O práci však nepřijde, buďto se převleče do montérek a pustí se do oprav lodi, nebo usedne do kabiny některého z prostředků MHD
Domovský přístav mají brněnské lodě v Přerově, fakticky to však znamená pouze to, že jsou tam registrovány
Plavební dráha po Brněnské přehradě má deset kilometrů a deset přístavišť. Loďmi na Brněnské přehradě letos jelo přes 220 tisíc lidí. Je to druhé největší číslo v historii. Zazimování lodi Pionýr přitáhlo desítky zvědavců s fotoaparáty či kamerami
Detail kolejového servisního vozíku a trupu lodi. Každá loď je pravidelně kontrolována, zejména tloušťka plechů na plášti lodi. Stejně tak veškerá mola a plovoucí přístaviště jsou zazimovány
Třílistý lodní šroub má průměr 60 centimetrů. Mladí zvědavci jej viděli vůbec poprvé v životě
Na střeše každé lodi jsou takzvané kolektivní záchranné prostředky, v podpalubí čerpadla pro případ protržení trupu. Na boku lodi nesmí chybět záchranný kruh
Získat kapitánskou licenci není vůbec snadné. Nové předpisy počítají s praxí 180 plavebních dnů což není vzhledem k délce plavební sezóny záležitost jednoho roku
,,Elektromotor lodi napájí 150 trakčních akumulátorů, řízení zajišťuje dalších dvanáct článků. Plavidlo s nimi dokáže vyvinout rychlost asi pět uzlů, což je dvanáct kilometrů v hodině. Akumulátory vystačí na den provozu, nabíjejí se celou noc. Jejich výměna přijde na 800 tisíc korun a vydrží devět až deset sezon," říká vedoucí lodní dopravy Martin Ecler