Odpolední protestní akce u budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se zúčastnili především lidé z pražských škol, jako je Akademie výtvarných umění a Akademie múzických umění a některých fakult Univerzity Karlovy. Své zástupce na protestu měly i Západočeská univerzita v Plzni či Univerzita Palackého v Olomouci, kde se rovněž stávkovalo. Protestující s sebou měli transparenty s nápisy jako "Akademická práce není koníček", "Konec levné vědy", "Špičková věda za minimální mzdy" a "Dobrým pocitem nezatopíš".
Průvod částečně blokoval dopravu, demonstranti pískali a provolávali hesla jako "Konec levné práce". Před ministerstvem lidé skandovali hesla "V solidaritě je síla" a promlouvali zástupci odborových skupin. Kvůli protestu byla na hodinu odkloněna i tramvajová doprava, místo přes Malostranské náměstí jezdily tramvaje přes zastávku Staroměstská.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) po jednání se zástupci iniciativy a odborářů označil jejich požadavky na zvýšení rozpočtu univerzit o tři až čtyři miliardy za nereálné.
"Je jasné, že v příštím roce čtyři miliardy nejsou realistické očekávání. Já jsem diskutoval se stávkujícími a opakoval jsem nabídku, kterou jsem už dal rektorům vysokých škol, že bychom vyčlenili dodatečnou miliardu korun v příštím roce na to, aby se veřejné vysoké školy mohly přizpůsobit nové rozpočtové metodice, která bude motivovat vysoké školy k tomu, aby snižovaly ty obrovské rozdíly v platech mezi jednotlivými fakultami," řekl novinářům ministr Bek po jednání.
Podle odborářů a členů iniciativy Hodina pravdy ministrem přislíbená jedna miliarda korun podfinancování vysokého školství a nízké platy části akademiků nevyřeší. "Tato miliarda je málo. Neprojeví se na platech těch asistentů a asistentek, kteří v tuto chvíli berou 32 tisíc korun měsíčně," řekl Švec. Odbory a zástupci iniciativy podle něj budou čekat, zda navýšení rozpočtu univerzit o avizovanou miliardu korun pocítí nejchudší fakulty. Těmi jsou podle něj zvláště humanitní a sociálněvědní fakulty. Pokud se tak nestane, budou podle něj protesty pokračovat. Zvažuje se protestní akce v pátek 17. listopadu, akademici nevyloučili ani další stávky včetně zrušení výuky a nekonání státnic.
Nespokojení akademici požadují nárůst rozpočtu školství v roce 2024 a v dalších letech až na úroveň zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a dokončení novely vysokoškolského zákona, která má zlepšit finanční situaci studentů doktorského studia.
"Rozpočet vysokého školství by měl postupně růst až do doby, než dosáhneme výdajů na vysoké školy vůči HDP na úroveň průměru zemí OECD," řekl zástupce iniciativy Ondřej Švec. Podle dat Eurostatuodpovídají veřejné výdaje na terciární vzdělávání v Česku 0,86 procenta HDP, zatímco průměr zemí EU je 1,27 procenta HDP.
Podle vládou schváleného návrhu rozpočtu na rok 2024 je rozpočet pro vysoké školství na příští rok stejný jako letos, kdy je na vzdělávání na veřejných vysokých školách určeno 30,9 miliardy korun. Rozpočet celého školství na příští rok má činit téměř 269 miliard korun. Podle vysokoškolských reprezentací chybí v rozpočtu pro univerzity asi 11 miliard korun.
Bek již v minulosti informoval, že je ve vládě shoda na navýšení rozpočtu univerzit oproti návrhu na rok 2024 zhruba o jednu miliardu korun. Podle předsedy Vysokoškolského odborového svazu Petra Baierla ale jde o peníze určené na zaplacení očekávaných vyšších cen za energie. "Mzdy pracovníků fakult tyto peníze nezvednou," řekl. Zároveň upozornil na to, že pokud resort nenavýší obnos peněz určených na vzdělávací činnost univerzit, budou ze škol odcházet akademici i neakademičtí pracovníci.
