Brno - Soudkyně Vrchního soudu v Praze Romana Vostrejšová smí rozhodovat v takzvané kauze justiční mafie. Podle Nejvyššího soudu (NS) není vyloučena z projednávání.
Informoval o tom mluvčí soudu Petr Knötig.
Na údajnou podjatost Vostrejšové poukazovala ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová, která v kauze figuruje jako žalovaná. Omluvu od Benešové žádá skupina lidí, které označila za součást justiční mafie. NS už počátkem letošního roku vyhověl dovolání Benešové a nařídil nové projednání kauzy.
Benešová v následné námitce podjatosti údajně upozornila na to, že v době, kdy působila jako nejvyšší státní zástupkyně, dohlížel její úřad na stíhání manžela Vostrejšové. Jeho stíhání skončilo, když místo nejvyšší žalobkyně zaujala Renata Vesecká.
Další důvod údajné podjatosti spočíval v tom, že dcera Vostrejšové krátce působila jako koncipientka u advokáta jednoho z dalších aktérů kauzy.
Podle NS to ale nejsou důvody pro vyřazení Vostrejšové z rozhodování. K vyloučení soudce může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že pro svůj intenzivní vztah k případu nebude schopen nestranně a nezávisle rozhodnout. Podobná situace prý nyní nenastala.
Kauza takzvané justiční mafie se táhne od roku 2007. Sporný výrok pronesla Benešová na adresu své nástupkyně ve funkci Vesecké, někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce, tehdejšího místopředsedy NS Pavla Kučery či exnáměstka vrchního státního žalobce Libora Grygárka.
Obvinila je z ovlivňování některých případů - například kauzy někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka. Sedm lidí, které zmínila, na Benešovou následně podalo žalobu na ochranu osobnosti.
Kritika byla přípustná, rozhodl NS.
Pražský vrchní soud v roce 2011 určil, že se Benešová musí omluvit. Podle senátu soudkyně Vostrejšové výroky zasáhly do osobnostních práv žalobců a neprokázalo se, že by tvrzení o justiční mafii mělo reálný základ. Soud Benešové navíc nařídil uhradit náklady soudního řízení přesahující 400 tisíc korun.
Benešová se následně skutečně omluvila a náklady zaplatila. NS však počátkem letošního roku rozhodnutí zrušil. Benešová to přivítala s tím, že "se pravda ukázala".
Podle NS Benešová neporušila etická pravidla advokáta - do médií hovořila z pozice občana a advokát nemůže být ve svých veřejných občanských projevech omezován. Ústavní činitelé by navíc měli strpět vyšší míru kritiky než řadoví občané.
Vrchní soud má tedy znovu zvážit, zda míra kritiky, kterou Benešová o žalobcích vyslovila, nebyla v tomto případě přípustná. Je při tom vázán názorem NS. Benešová přesto ještě uplatnila námitku podjatosti. Poté, co ji NS odmítl, může projednávání kauzy pokračovat. Podle databáze InfoSoud zatím Vostrejšová nové jednání nesvolala.
