Plzeň - Jestli občanští demokraté vedení Petrem Fialou v některém z největších českých a moravských měst pevně věří ve svůj úspěch, je to Plzeň. "ODS tady byla vždycky silná a myslím, že letos máme všechny předpoklady k tomu, abychom vyhráli - kvalitní program, kvalitní kandidátku," uvedl sebevědomě předseda strany po setkání s plzeňskými podnikateli.
Poukazuje mimo jiné na údajné pozitivní zkušenosti, které mají Plzeňané s místopředsedou ODS a lídrem plzeňské kandidátky Martinem Baxou. "Před časem jsem s Martinem procházel středem Plzně, zastavovali nás tady mnozí lidé, hlásili se k němu, že by chtěli, aby on byl primátorem. I to mě vede k optimistickému přesvědčení," říká Fiala. V kuloárech zaznělo i to, že kdyby ODS ve všech městech fungovala tak dobře jako v západočeské metropoli, neměla by větší problémy.
Zmíněný Martin Baxa, někdejší gymnaziální učitel dějepisu a zeměpisu, byl v letech 2010 až 2014 plzeňským primátorem, dnes je "jen" prvním náměstkem (primátorský řetěz nosí na krku sociální demokrat Martin Zrzavecký). Přesto je řada Plzeňanů přesvědčena, že právě ODS s Baxou v čele má místní radnici stále plně pod kontrolou a její hlas je silnější než koaliční ČSSD. I z toho patrně plyne Fialův optimismus.
Celostátní výprask a zdvižený plzeňský prapor
Lídr občanských demokratů s napětím očekává výsledky komunálních voleb, aby se definitivně potvrdilo, že ODS je po dlouhém a hlubokém pádu skutečně na vzestupné trajektorii. Pryč jsou časy, kdy i po komunálních volbách zmodrala celá země.
Po neslavném konci Nečasovy vlády v roce 2013 a následném výprasku ve sněmovních volbách dopadla ODS podobně i při volebním klání na místní úrovni. Kdysi dominující pravicová strana má po roce 2014 sice stále asi tři stovky starostů a dva tisíce zastupitelů, nicméně primátorů v téměř třech desítkách velkých statutárních měst má méně, než je prstů na jedné ruce.
Členy ODS jsou dnes jen primátoři v Teplicích (Jaroslav Kubera), v Jablonci nad Nisou (Petr Beitl) a v Mladé Boleslavi (Raduan Nwelati). V prvních patnácti největších českých a moravských městech ani jediný.
Partaj vedená Petrem Fialou to teď chce změnit a městem, kde hodně věří ve svůj úspěch, je právě západočeská metropole. Po Praze, Brně a Ostravě čtvrté největší v zemi, se 170 tisíci obyvatel.
Samozřejmě ale nejen tam. "Věřím, že se vrátíme do silných a ještě silnějších pozic i v dalších městech. Plzeň dlouho držela ten prapor a teď je třeba, abychom jej zvedli i jinde a dostali se do vedení dalších měst. Lidé i v Praze a v Brně jistě zhodnotí, jak 'úspěšně' tam hnutí ANO vládlo - rozvoj těchto měst se zcela zastavil, pro lidi se tam neudělalo vůbec nic," věří Fiala v rozhovoru pro Aktuálně.cz v objektivní úsudek voličů, který vyzní v jejich prospěch.
"Socdéeska", která řídí vše
To, co jedni vnímají jako naději, jiní vidí jako hrozbu. Třeba plzeňští piráti v čele s lídrem Pavlem Bosákem dnes mluví o nebezpečné koncentraci moci. Dvě po sobě jdoucí volební období, kdy koalici na plzeňské radnici tvoří ODS s ČSSD, označuje Bosák za osm let absolutní moci "socdéesky".
"Někdejší ideologičtí oponenti v Plzni takřka splynuli v jednu virtuální stranu s neomezenou mocí. Podezření na střety zájmů a na lobbistické vazby se množí. Systém ve stylu toho předlistopadového odměňuje své věrné a blokuje ostatní," tvrdí pirátský lídr. Jak uvedl pro Aktuálně.cz, radniční koalice v Plzni není podle něj už klasickou koalicí, nýbrž souručenstvím, které je napojeno na místní byznys. A podle něj bude snaha i po volbách toto spojenectví uchovat.
Konkrétní jména Bosák veřejně neříká, ale za nejvlivnější lidi ve městě napojené na radniční kliku jsou nejčastěji považováni místní podnikatelé Roman Jurečko, Miroslav Hauptman a Radek Novák.
V roce 2014 v Plzni vyhrálo hnutí ANO se ziskem 17,89 procenta hlasů, ODS byla těsně druhá se 17,55 procenta a ČSSD třetí, získala 16,44 procenta hlasů.
Dvojce a trojce se nicméně podařilo vítěze vyšachovat ze hry. "Mě ti kluci mezi sebe holt nechtěli pustit, byl jsem pro ně neřízená střela. S odstupem času jsem ale vlastně rád, že to tak dopadlo, komunální politika je žumpa. Pánbůh a dva strážní andělé mě od toho všeho zachránili," říká s odstupem času bývalý plzeňský lídr hnutí ANO Pavel Šrámek, jinak též podnikatel působící v oblasti zemědělství a potravinářství.
Otázkou je, zda bude mít větší štěstí se mezi plzeňské "velké kluky" z ODS a ČSSD dostat letošní lídr Babišova hnutí Roman Zarzycký, někdejší manažer plzeňského prvoligového hokejového klubu. Panuje přesvědčení, že Zarzyckého pozice je silnější, než byla ta Šrámkova v roce 2014. V končícím volebním období totiž na plzeňském magistrátu vedl Zarzycký kontrolní výbor, a tak pro potenciální koaliční partnery už není nepopsaným listem papíru.
Schopnost získat důvěru dalších partají bude po volbách možná důležitější než programové průniky, přičemž většina stran mluví hlavně o potřebě řešení problémů s průjezdností Plzně, s parkováním či s agenturními pracovníky najímanými místními průmyslovými podniky. Lákadlem na voliče má být i uvažovaná výstavba akvaparku.
Jiné myšlení za demarkační čárou
Jestli se plzeňští politici dokážou na něčem ještě shodnout, tak na tom, že lidé zde uvažují konzervativněji než ve zbytku republiky, nemění své preference tak rychle jako jinde. "Však jsme za demarkační linií, osvobodili nás Američané, ne Rudá armáda. Za komunistů jsme sledovali západoněmeckou televizi," vidí důvody "jiného myšlení" Roman Jurečko, již jednou zmíněný vlivný člen plzeňské ODS, kterého mnozí řadí k místním politickým kmotrům s rozsáhlými kontakty napříč partajemi.
I Jurečko se pohyboval v zákulisí setkání Petra Fialy s plzeňskými podnikateli. A stejně jako předseda partaje věří, že místní lidé opět ve velkém podpoří stranu s modrým ptákem ve znaku a nebudou mít důvod hledat alternativu mezi neokoukanými tvářemi.
