Prahy - Pokles voličů dlouholetých stálic české politiky a podpora nových politických subjektů. Tento trend takzvaných protestních hlasů ukázaly předvolební průzkumy a modely jednotlivých agentur.
Dlouhodobý vítěz voleb - ČSSD - ve volebních modelech propadl z 35,5 % (CVVM, červen) až na 22,8 (ppm factum, říjen). Navzdory padajícím preferencím se však tato strana může utěšovat podle agentury MEDIAN největším stranickým volebním potenciálem - podle něj je totiž v "hledáčku" prakticky třetiny (32,5 %) všech voličů.
V případě černého koně voleb hnutí ANO 2011 mu MEDIAN přisuzuje volební potenciál 21 %. Co se volebních modelů týče, se u Babišova hnutí výsledky stabilizovaly v rozmezí mezi 12,1 a 16,1 %. Jak ale vyplývá ze zmíněného vysokého volebního potenciálu, může tato strana ještě růst, ale i zůstat před branami Sněmovny.
Překvapení pro ANO?
Podle Daniela Prokopa z agentury MEDIAN mu totiž poslední předvolební týden může přinést značně nepříjemné překvapení.
"V posledním předvolebním týdnu je dnes možné cokoli - řada lidí totiž nechává rozhodnutí o účasti i volené straně na poslední chvíli. Bude zajímavé sledovat, zda kampaň ANO 2011 bude dále kulminovat, nebo zda nastalo jisté nasycení umožňující propad, což se stalo podobně ideově nezakotvenému kandidátovi Janu Fischerovi v prezidentských volbách, který ale kampaň asi chybně nastartoval mnohem dříve," konstatuje Prokop.
Na základě výsledků jednotlivých průzkumů lze říct, že velké překvapení nečeká TOP 09 a komunisty. Podpora obou se v poslední době stabilizovala, u komunistů v tom důležitou roli hraje tradičně věrná voličská základna. Oproti tomu TOP 09 o značnou část voličů přišla zejména s nástupem ANO, přesto průzkumy predikují výsledek pohybující se kolem desetiprocentní hranice.
ODS - někdejší nejsilnější vládní strana - se po pádu z 13,5 % (MEDIAN, červenec-srpen) dostala v posledních dnech na přibližně sedm procent, které si podle průzkumů společnosti TNS AISA i CVVM drží.
Její pád, během něhož velká část někdejších voličů ODS přešla k hnutí ANO, podobně jako v případě TOP 09 a části sociálně demokratických voličů, by tak mohl být u konce.
Jak konstatuje Prokop, stále se může opakovat situace z roku 2006. "Etablované velké strany bych ještě neodsuzoval. V roce 2010 se voliči v posledních dnech a týdnech posunuli k novým stranám. V roce 2006 se ale stal do jisté míry opak a proti posledním výzkumům spíše posílila ODS a ČSSD. V posledním předvolebním týdnu je dnes možné cokoli," míní Prokop.
Hraniční SPOZ a vyčerpaný "efekt prezidentské volby"
Kromě agentury STEM, kde ani při započtení určité statistické odchylky na pětiprocentní úroveň (těsně) nedosahuje, patří mezi strany, které zřejmě nijak významného výsledku nedosáhnou, ale ve sněmovně jejich zástupci zřejmě usednou, SPOZ - její podpora se víceméně stabilizovala na hranici volitelnosti a nezanedbatelný není ani jejich volební potenciál.
Co se týče příčin poklesu popularity Zemanovců, vidí jich analytik společnosti MEDIAN Daniel Prokop hned několik. "Strana je dost rozhádaná, není jasné, kdo ji vlastně vede, na řadu témat vyjadřují někteří členové protikladná stanoviska. Vyčerpal se efekt popularity v závěsu volebního triumfu Miloše Zemana. Strana se zpolitizovala účastí ve vládě a nemůže tak vystupovat z pozice zcela mimo establishment a tak dále," říká s tím, že se stále pohybují v rámci statistické odchylky okolo pětiprocentní hranice.
Poměrně lépe na tom jsou lidovci, kterým zejména poslední volební modely přisuzují kolem šesti procent a vzhledem k relativně stálé voličské základně, tak lze tušit, že se s touto partají budeme po několikaleté pauze opět ve sněmovně stýkat.
Kdo ještě? Zelení? Okamura?
Podle Prokopa by za brány Sněmovny mohly své zástupce vyslat ještě dvě strany - Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a Strana zelených.
V případě první zmíněné je z průzkumů znát, že výrazný vliv na její úspěch bude mít volební účast. Při vyšší volební účasti, se kterou počítají například průzkumy společnosti TNS AISA (ochotu volit podle ní projevilo v poslední páté vlně průzkumů pro Českou televizi 78 % oprávněných voličů) je její vstup do Sněmovny velmi reálný.
Jeho podpora se v posledních průzkumech jednotlivých agentur pohybovala od 3,7 do 6 %, což při vědomí statistické chyby může i nemusí znamenat vstup do Poslanecké sněmovny.
O něco hůře, ale stále na hraně, je na tom Strana zelených - jejich podpora se stabilně drží kolem tří procent (v rozmezí od dvou do 4,7 %) a nijak výrazněji v rámci modelů jednotlivých agentur nekolísá. I tato strana tak bude s velkým napětím čekat na to, rozhodnutí voličů ve zbývajících dnech před volbami.
Na průzkumy opatrně (není všechno zlato, co se třpytí)
Při procházení jednotlivých průzkumů by voliči měli mít na paměti odlišné metody sběru dat, formulací otázek, výběru vzorku i výpočtů volebních modelů. V neposlední řadě nelze zapomínat ani na faktory, které plynou z průzkumu jako takového.
"Podle mne je hlavně důležité ve zprávách a komunikaci s médii zdůrazňovat, že ta zjištění jsou zatížena řadou nejistot - statistická chyba, míra do jaké jsou voliči rozhodnutí - takže rozdíl 0,5 nebo i jeden procentní bod vlastně nic moc neznamená," říká Prokop.
"Věřte agenturám, které zveřejní maximum informací o metodologii a nechají vás takzvaně vidět do kuchyně. A taky těm, které vám poskytnou více informací, ne jen jedno číslo, kterému jen můžete či nemusíte důvěřovat," dodává.
