Lahovice - Zvuky typické pro místa, jimiž před několika dny prošla povodeň, se rozléhají Lahovicemi. Mísí se tu rachot sbíječek odstraňujících vlhkou omítku se zvukem vysoušečů. A s ranami, které se ozývají vždy, když někdo z obyvatel hodí na hromadu věcí zničených vodou další kus.
Tato pražská čtvrť, přilepená ke Strakonické výpadovce a k Pražskému okruhu, je spolu se sousedními Lahovičkami nejvíce zasaženou částí Prahy. A byla jí i v roce 2002, neboť leží u soutoku Berounky a Vltavy. Přes pole se sem voda dostane rychle a vysoko.
Někteří hydrologové a klimatologové vyzývají k tomu, aby z podobných zátopových oblastí, které nelze před velkou vodou účinně ochránit, lidé prostě navždy odešli. Aby dostali možnost domy státu či obci prodat a pořídit se jiné jinde, kam se za nimi voda nedostane.
Jenže rozloučit se s místem, kde člověk prožil celý život nebo jeho část a které je tak trochu součástí jeho samotného, je těžké.
Jednasedmdesátiletý pan Kuták se vrátil spát do svého domku v Lahovicích až deset dní poté, co v neděli 2. června po zprávách o stoupající hladině Berounky odešel.
V přízemí má osekanou omítku až k oknu, vystěhovaný nábytek a zničenou zahradu. Stejně jako v roce 2002, i když tehdy voda sahala až do prvního patra. "Tenkrát šla výš, ale rychleji opadla. Letos se držela dlouho," srovnává.
Obědvá na židli v montérkách a vzpomíná, jak tady před jedenácti lety na ulici plaval a roztrhl si nohu o plot zahrady.
Neodešel by ale ani za nic. "Já jsem se tady narodil a nikdy tady takové povodně nebyly, až v posledních letech. Mohou za to ti, co začali na přehradách pozdě upouštět. Nemáme důvod odcházet, to si z nás snad dělají srandu," říká rozhořčeně.
Podobně se pro Aktuálně.cz vyjádřil například starosta zaplavené vesnice Mlékojedy Ondřej Schoř.
"Mě odsud nikdo nedostane. Naše rodina tady žije od války a nikdy tento problém s povodněmi nebyl. Neznamená to přece, že teď tady každých osm let budeme mít povodně, to je nesmysl."
Geolog a klimatolog Václav Cílek z Geologického ústavu Akademie věd ČR se ovšem domnívá, že vystěhování lidí ze zátopových oblastí je i pro ně nejlepší řešení. Když se jim nabídne nový dům někde blízko.
"Podívejme se na příklad do Anglie v osmnáctém století. Pobřežní osady byly ničeny silným příbojem a extrémními větry. Bylo nařízeno odstěhovat vesnice o dva kilometry dál od pobřeží a byl klid. Je to jedna z mála možností, co se dá dělat. Buď domy upravit tak, aby odolaly jednou za čas povodním, nebo domy přestěhovat. Přičemž je jistě jednodušší odstěhovat se o dva kilometry dál a nebát se o svůj dům."
Podobný názor zastává i hydrolog Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu, i když pocitům lidí, kteří by měli odejít, podle svých slov rozumí.
"Pokud to beru z čistě povodňového hlediska, tak je lepší tyto oblasti vylidnit. V těchto místech je lepší nechat vodě prostor, aby se rozlila, a ochráníme snáze místa někde jinde. Ale chápu naprosto i tu sociální otázku a to, jak to vnímají lidé, kteří v těchto domech žijí po dlouhou dobu."
Uvádí jeden příklad z historie. "Teď byly zaplaveny Staré Ouholice nedaleko Kralup nad Vltavou. Tato obec už jednou zanikla po velké povodni v roce 1784 a o kus dál vznikly Nové Ouholice. Ty Staré Ouholice ale byly později znovu osídleny a lidé jsou tam tedy znovu zaplaveni."
Úspěšně provedli přemístění lidí ze zátopové a ohrožené oblasti v Jeseníku nad Odrou.
V roce 2009 tam přívalová povodeň zdevastovala část obce. Její vedení pak nabídlo postiženým lidem postavení nových domů na bezpečném místě. Většina přijala.
"Lidé tady chtěli zůstat v obci. Postavili jsme patnáct nových rodinných domů, osm bytů v bytovém domu a pak ještě přidělali z nebytových prostor dalších osm bytů. Většina obyvatel ze zničených domů zůstala v Jeseníku nad Odrou, jen v něm žije na jiném místě," řekl Aktuálně.cz starosta Jeseníku nad Odrou Tomáš Machýček.
V Lahovicích a Lahovičkách po povodni v roce 2002 pražský magistrát lidem nabídl odkup domů, přijala přibližně třetina.
"Tenkrát magistrát vykoupil domy celkem za 150 milionů korun. Několik lidí mi teď říkalo, že by to rádi prodali. Jsou tady dva ďolíky u Vltavy a Berounky, tam byli obyvatelé znovu totálně vytopení," říká zastupitelka Prahy-Zbraslavi Soňa Hasenkopfová, která sama bydlí v Lahovičkách a její dům byl zaplaven.
Všude kolem mají zdi, ploty i stromy charakteristické šedivo-hnědé zabarvení. Tady blízko chuchelského dostihového závodiště to bylo zlé, i když žádný dům nebyl neopravitelně zničen.
"Pokud je dům zbořený, je určitě lepší přijmout místo pro novou stavbu mimo záplavové území. Pokud dům povodeň přežije, chápu, že se hledají cesty, jak tam zůstat," říká hydrolog Jiří Daňhelka.
Budoucnost tedy bude zřejmě taková, že lidé budou mít tendenci odejít tam, kde jejich domy utrpí opakovaně větší škody a není možné tam postavit účinnou protipovodňovou ochranu.
Jako ve Vojkovicích na Mělnicku, jedné z nejpostiženějších obcí letošních záplav. "Asi pět lidí mi řeklo, že to chce prodat a co nejrychleji utéci. Ještě v době, kdy voda šla teprve nahoru," říká starostka Vojkovic Jana Koberová.
