Liberec - Volíte je na čtyři roky, aby vedli místo, ve kterém žijete. O víkendu museli náhle ukázat, zda umí víc, než rozhodovat o odvozu komunálního odpadu, či prodeji pozemků z obecního majetku.
Řeč je o starostech zaplavených města a vesnic. Právě na nich v první řadě stála pomoc lidem, které překvapila divoce se valící masa vody.
"Už se těšíme na volby, starosta se nám jaksi v době povodní ztratil," vyslechli si v místech zkázy v menších obcích v Libereckém kraji reportéři stesky tamních obyvatel.
Nervozita může se začínajícím víkendem v postižených místech znovu vystoupat. Meteorologové v pátek vydali varování, že Českou republiku už v noci na sobotu opět zasáhnou silné bouřky. A v regionech, které před týdnem zasáhly povodně, podle výstrahy znovu hrozí vylití řek.
Kolaps v Raspenavě
Situace se nejvíce vyhrotila v Raspenavě, kam krajský krizový štáb poslal svého pověřence, aby pomoc obci řídil.
Starosta povodeň podle hejtmanství i místních nezvládl, ještě v neděli odpoledne, kdy voda opadla, nebylo v obci možné sehnat pitnou vodu a lidé si uklízeli své zatopené domy sami.
"Chyba byla, že ho nebylo vidět mezi lidmi. Nikdo neměl žádné informace, chodili se ptát na obecní úřad, kde bylo zavřeno. A tak chodili sem vedle a řídili jsme to z hospody," míní raspenavský hostinský Petr Novák.
Na okrajích přibližně devíti kilometrové obce si tak lidé mysleli, že se pomoc koncentruje do jejího středu. V centru naopak, že na krajích. Nebyla však žádná.
Selhalo vedení obce? Starosta se hájí, že na takovou katastrofu nebyl připraven nikdo.<>
Ačkoli každá z obcí má mít ze zákona vypracované základní krizové a povodňové plány, z minuty na minutu se z nich staly cáry papíru.
"Máte nějaký předpoklad, víte, kde jsou ohrožené objekty, kde řeka může něco zaplavit... Ty všechny jsme informovali, vše se ale okamžitě měnilo," líčí starosta Raspenavy Pavel Lžičář.
"Byli jsme připraveni na povodeň tak o metr až dva menší, jako byla například ta v roce 2002. Toto bylo nepředstavitelné a z toho pramenil ten šok. Místo šedesáti domů, kterých by se to podle předpokládaných měřítek týkalo, jich najednou bylo pět set. Objekty, kam měli být lidé podle plánů dopravováni, najednou nebyly," popisuje dění sobotní noci.
Když se zachránce topí
Liberecké záplavy však ukázali i další limity záchranných plánů. Hlavně personální slabiny.
Lidé, kteří by správně měli zasedat v štábech a pomáhat ostatním najednou zachraňovali sami sebe.
"Měl jsem štěstí, že z mého devítičlenného krizového štábu bydlí jen dva v zatopené oblasti. Ale například v té Raspenavě snad nebyl nikdo, kdo by neměl problém," zastává se svého kolegy starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta.
I jeho město patří k těm hodně postiženým. Narozdíl od raspenavského vedení ovšem Půta - spolu se starostou Chrastavy Michaelem Canovem, frýdlantským Danem Ramzerem nebo třeba lidmi z menších vsí typu Višňové a Heřmanic - patří mezi ty, kteří v očích obyvatel situaci zvládli.
Obrazem: Kdo má ruce, pomáhá. Dobrovolníci dorazili
"Myslím, že byste tu také našli ty, kteří jsou na mně naštvaní, že tu nic nefunguje," relativizuje pohled Půta.
Změní něco vyplavený mobil?
Má pravdu. Lidé mu například vyčítají, že místo oprav náměstí měl miliony dát do protipovodňových opatření. "Nevysvětlíte, že proti tomu, co se tu o víkendu odehrálo, žádná protipovodňová opatření nefungují," reaguje Půta.
A jak záchranné práce a chování jednotlivých měst hodnotí jejich šéf -vedoucí krajského krizového štábu hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler
"Já to zatím neřeším až kritický stav pomine, budu chtít zhodnocení,""řekl Aktuálně.cz. Zatím se však nedomnívá, že by napříště mělo dojít k nějakým radikálním strategickým změnám v povodňovém či krizovém plánu.
"Myslím, že ten současný je odladěn nejen cvičeními, ale teď vyzkoušen i v praxi," tvrdí.
Byl to přitom právě on, kdo se nemohl v sobotu kolem poledne dovolat na Povodí Labe, aby zjistil, jak vypadá situace na hrázi přehrady Mlýnice. V Chrastavě, kde již bylo po pás vody mu přestal kvůli prudkému dešti fungovat mobilní telefon. Musel si ho půjčovat od spolupracovníků.
