Praha - Elektronické předepisování léků, elektronická zdravotní dokumentace, výsledky prohlídek zasílané na mail pacientům, internetové seznamy nemocnic s popisem, jak kvalitně a za kolik léčí. Zmíněné výhody přináší elektronizace zdravotnictví, známá i jako eHealth.

„Ve Vídni jsem se před časem ptal, v kolika nemocnicích tam dělají umělé klouby. Prý ve čtyřech, přitom jedna je špičková, dvě průměrné a třetí strašná. Nemohou to zveřejnit, protože všichni by chtěli jen do té jedné. Ale právě to jsou informace, které by měli mít lidé k dispozici," vysvětluje na rakouském příkladu smysl elektronizace europoslanec Milan Cabrnoch, který eHealth dlouhodobě prosazuje.

Zpoždění se zvětšuje

Elektronizace zdravotnictví může podle Karla Neuwirtha ze společnosti eStát.cz ušetřit peníze lékařům i zdravotním pojišťovnám, také pacientům ušetří čas a zlepší přístup ke kvalitní péči.

Elektronická síť pro zdravotníky a pacienty funguje už v řadě západoevropských států v čele s Dánskem, Nizozemskem, Velkou Británií a Portugalskem. Její zřizování podporuje Evropská unie a dotace používají zvláště nové členské země.

„Začali s tím v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a Bulharsku. Jen u nás se nic neděje," upozorňuje Neuwirth.

Na paradox, že právě Češi dosud ignorují elektronizaci a stále spoléhají na papírovou dokumentaci, poukázala v posledním hodnocení kvality evropských zdravotnických systémů švédská společnost Powerhouse.

Její Zákaznický index pro zdravotnictví (Health Customer Index 2009) ohodnotil český systém spolu se slovinským jako nejlepší mezi bývalými komunistickými zeměmi, zařadil také Česko mezi sedm zemí, kde se zdravotnictví v posledním roce nejvíc zlepšilo.

České zdravotnictví patří k evropské špičce, pokud jde o dostupnost moderních technologií a výsledky léčení.

Na sedmnácté místo v celkovém evropském pořadí se však Česko dostává vinou zanedbání eHealthu a malým respektem k právům pacientů, který s tím souvisí.

„Maďarsko, Česká republika a Litva by měly zahájit reformy v oblasti práv pacientů a informací," doporučuje zpráva společnosti Powerhouse.  

Článek pokračuje pod grafikou.

Za pět let vyjde směrnice

S elektronickým předáváním zdravotnických údajů dnes počítá také evropská legislativa. Každý občan má právo vyžádat si zdravotnickou dokumentaci ze své vlasti v libovolném členském státě.

Příslušná směrnice ještě připouští, že se dokumentace posílá poštou, to se ale podle Cabrnocha brzy změní. „Za pět let vyjde směrnice a my se budeme divit jako u ekologických žárovek," předpovídá europoslanec.

Experti tvrdí, že vzniku sítě eHealth nebrání technické problémy.

„Na ministerstvu zdravotnictví máme k dispozici registry, které zaznamenávají léčení všech případů v onkologii, kardiologii, i používání kloubních náhrad. Můžeme dát odborné i laické veřejnosti k dispozici výkony jednotlivých nemocnic, můžeme ukázat, které regiony a které profese jsou víc ohroženy vážnými chorobami. K tomu by se ale musel někdo rozhodnout," říká Fares Shima, který vede odbor informatiky na ministerstvu zdravotnictví.

V Česku už vznikl systém pro elektronické předepisování léků. Nedá se však používat, protože do něho mají přístup jen lékaři a lékárníci. Kromě pacientů ale do něho nesmějí nahlížet ani pojišťovny, které léky platí. Pro lékaře tak nemá smysl posílat jeden recept elektronicky do lékárny a druhý písemně pojišťovně.

Stejné potíže má soukromá síť pro předávání zdravotnických dat IZIP. I když ho lékaři využívají, stejně musí vést papírovou dokumentaci.

Začíná se zdola

Zároveň Státní ústav pro kontrolu léčiv vytváří centrální úložiště dat, které by mělo evidovat, jaké léky se jednotlivým pacientům předepisují.

Jeho vznik však zpochybnil Úřad pro ochranu osobních údajů. Upozornil, že data pacientů se shromažďují pod číslem pojištěnce, které jim přiděluje pojišťovna. Protože pojišťovny využívají rodných čísel pojištěnců, tak není pro jakéhokoli uživatele systému obtížné zjistit, jaké má konkrétní člověk nemoci.

Přitom pacient do systému přístup nemá a nemůže tak třeba zkontrolovat, jestli lékaři na něho předepisují víc léků, které prodávají na černém trhu. 

Otálení centrálních úřadů přimělo některé kraje v čele s Vysočinou a jižními Čechami, aby vytvořily vlastní zdravotnické informační systémy.

Napodobují je některé aglomerace, například Uherské Hradiště. Vlastní úložiště dat mají jednotlivé pojišťovny i zdravotnické řetězce. Všechny je však využívají pouze pro své účely a nedávají je k dispozici veřejnosti.

Než přijde zákon

„eHealth nevznikne, dokud ho neumožní speciální zákon," vysvětluje hlavní potíž Neuwirth. Teprve zákon umožní, aby systém dokázal identifikovat všechny zdravotníky i pacienty a přiřadit k nim potřebné údaje, aniž by je bylo možné zneužít.

K tomu mohou sloužit stejně jako v systému státní správy eGovernment elektronické identifikátory. K využití dat s ním spojených by musel dát souhlas konkrétní lékař či pacient.

Prosadit eHealth musí podle Neuwirtha vláda. Poslanecká iniciativa by stěží byla schopna připravit složitou normu, navíc musí elektronickou reformu podpořit silná autorita. Současný netransparentní systém totiž brání řada zájmových skupin, které dosud bez kontroly využívají veřejné peníze.

„Mezi lékaři a v pojišťovnách existuje řada lidí, kteří nemají zájem na tom, aby se jim někdo díval pod ruce," míní Neuwirth.