Jejich získání má umožnit nový monitorovací systém o jehož zřízení dnes rozhodla vláda. Ministři si od systému slibují, že díky přesným údajům budou moci stát, kraje i obce pomoc Romům lépe zacílit a rychleji tak zlepšit jejich situaci.

Ministr spravedlnosti Pavel Němec (US-DEU) po zasedání vlády řekl, že systém bude pracovat s anonymními daty, nikoli informacemi o jednotlivcích. "Bude na základě sběru anonymních dat, která se budou statisticky vyhodnocovat," uvedl.

Podle sčítání lidu v roce 2001 se k romské národnosti přihlásilo 11.000 osob. Skutečný počet Romů v Česku se však odhaduje na čtvrt milionu. Podle odborníka na romskou politiku Romana Krištofa je nutné ujasnit, zda Romy definovat etnicky nebo sociálně. "Vláda se až dosud soustředila spíše na etnickou a kulturní stránku a neřešila hlavní problém - sociální vylučování Romů," uvedl Krištof.

Projekty: úspěchy i propadák

Právě sociální problémy se vláda nyní chystá monitorovat. Podle Krištofa však dnes není monitoring na pořadu dne. "Myslím, že problémy jako romská ghetta, diskriminace na trhu práce či vydírání lichvou, jsou obecně známé. Teď by je bylo třeba začít řešit. K tomu ale pořád chybí odvaha," komentuje vládní snahy Roman Krištof.

Vládě se podle něj zatím povedlo jenom několik programů. Úspěšná je například terénní sociální práce, na které se podílejí neziskové organizace jako Člověk v tísni nebo DROM. Propadákem byl podle Krištofa projekt romských poradců na okresních úřadech. Jejich služby nikdo nevyužíval a tak se program po čase musel zrušit.

Česko se v romské politice dosud řídí Koncepcí integrace Romů přijatou v roce 2001. Vláda se tehdy zaměřila především na podporu Romů jako etnické a kulturní skupiny. Krištof to považuje za chybu.

"Můžete mít skvělé vzdělávací programy, ale pokud lidé ztrácejí střechu nad hlavou nebo jsou obětí lichvy, jsou pro ně takové programy zbytečné," vysvětluje Krištof. Jeho názor potvrzují i některé oficiální studie a kontrolní zprávy, které prokázaly, že mnohé dotace a finanční programy na pomoc Romům se často míjejí účinkem.

Situace se nelepší

Přestože do projektů na pomoc Romům putují ročně miliony, situace v komunitách se zatím příliš nemění. Podle Rady vlády pro záležitosti romské komunity se sice zlepšuje vzdělávání či romské kulturní aktivity, bydlení či zaměstnanost se ale zhoršují.

Romské organizace uvádějí, že v některých oblastech je bez práce více než 90 procent Romů. Jejich rodiny jsou závislé na dávkách a propadají se do dluhů, často pak končí v holobytech. Na okrajích měst či obcí tak vznikají nová chudinská ghetta, varují neziskové organizace.

Informace o "sčítání Romů" před časem zvedly vlnu odporu mezi představiteli některých romských organizací. Podle nich v minulosti podobné údaje menšině vždy jen uškodily a vedly k diskriminaci. "Cílem monitorovacího systému není sběr osobních údajů o jednotlivých Romech, ale sběr anonymních informací o situaci příslušníků romských komunit," uvedli autoři návrhu monitorovacího systému.