Praha - Předseda Věcí veřejných Vít Bárta nemá mezi politiky tradiční stranické scény příliš sympatií a to, že byl zatčen, mu mnozí přejí už dávno.

Například David Rath. "Tomu Bártovi ho přeju, protože je to takovej ksindl. Jako ksindl, kterej fízloval lidi, vydíral lidi... To je normální prostě parchant čili tomu bych přál, kdyby ho ten soudce poslal normálně do kriminálu," čteme jeho slova, která odposlechli tajně policisté, než Ratha - o rok a půl dříve než Bártu - zatkli.

Rath nebude jistě sám, kdo cítí po posledních letech ve Sněmovně zadostiučinění, že Vít Bárta je už den vyslýchán a obývá celu předběžného zadržení. Přitom chybělo málo a mnohými nenáviděný předseda Věcí veřejných mohl opět požívat poslanecké imunity.

Do vysoké politiky se jen tak tak nevrátil na kandidátce hnutí Úsvit Tomia Okamury. Jeho comeback se nepovedl jen o 175 hlasů.

Přes Plzeň do Sněmovny

Okamurův Úsvit s Bártou jako lídrem kandidátky získal v Plzeňském kraji 14 673 hlasů. To sice představuje 5,57 procenta odevzdaných hlasů, nicméně po přepočtu v regionu to na postup do Sněmovny nestačilo. Přímo Bártu pak zakroužkovalo 1460 voličů, tedy nejvíce z celé Okamurovy kandidátky.

Kandidaturu na Plzeňsku si Bárta nevybral náhodně, voličům se připomněl už před krajskými volbami v roce 2012, aby zaútočil na své politické protivníky na jejich domovské půdě. Svou kampaň založil na odstřelování Jiřího Pospíšila a jeho spolupracovníka Romana Jurečka. Neporazil je, ale ani se nevzdal. Letos se na Plzeňsko vrátil.

Odborník na dopravu

Se znalostmi z doby, kdy působil jako ministr dopravy, se pustil do jednání o regionálně politicky výbušném obchvatu v plzeňské městské části Roudná.

"Poslední dva měsíce tam byl skoro nepřetržitě. Minimálně dva roky tam měl kancelář a politickou kavárnu," líčí plzeňské aktivity jeho někdejší podřízený, později kolega z VV ve Sněmovně a ještě později spolukandidát za Úsvit David Kádner.

S Bártou se setkával jen na pravidelných schůzkách lídrů Úsvitu, na kterých se řešilo, jak za málo peněz udělat co nejefektivnější kampaň. Svému kolegovi přesevše dál věří a podle něj se za čas ukáže zatčení Bárty jako nafouknutá bublina podobně jako kauza s "půjčkami" v éře Věcí veřejných.

Jeho osobně prý Bárta do Úsvitu nepřivedl, s nabídkou mu volal přímo Tomio Okamura, a to letos v srpnu. Přiznává ovšem, že Bárta se už v té době kolem Úsvitu pohyboval. Šéf VV se totiž spojil s česko-japonským podnikatelem a senátorem již na jaře letošního roku.

"Znal se s Tomiem Okamurou," popisuje pak stručně příchod Bárty k Úsvitu ekonom Pavel Kohout, jehož stejnojmenná kniha hnutí Úsvit odstartovala.

"Já jsem napsal knihu - upozorňuji, že sám od sebe, nikdo si ji neobjednal, Okamura si ji přečetl a líbila se mu. Nějakou dobu jsem tam fungoval ještě jako konzultant a pak jsem odešel úplně," popisuje svou roli, když se jej deník Aktuálně.cz ptal na první kroky spolupráce Bárty s Okamurou.

A důvod Kohoutova odchodu? „Nechtěl jsem politickou kariéru," uvádí. Na to, jak se s Bártou a Okamurou setkávali, si nyní již nepamatuje. „Není to podstatné," dodává.

Kohout, Okamura, Bárta a ti ostatní

Každopádně Bártu společný projekt uchvátil natolik, že přesvědčil potřebnou většinu vedení VV, aby svolili, že strana kandidovat sama za sebe nebude a její vybraní politici budou postaveni do sněmovních voleb právě za Úsvit.

„Hlavně rozhodnutím Bárty jsme do toho nešli," vzpomíná s odstupem času exposlanec VV Otto Chaloupka.  „Vážím si ho dál jako člověka, ale vadilo mi, že Věci veřejné nešly do voleb," dodává.

Redakci přiznal, že i on měl místo na kandidátce Úsvitu od Okamury slíbené, a to třetí v Jihomoravském kraji.  „Nabídl mi to Okamura. S Vítem Bártou nejsem v kontaktu," dodává.

Deník Aktuálně.cz požádal o rozhovor na téma společné plány s Vítem Bártou a počátky jejich spolupráce i Tomia Okamuru. Ten přes svou asistentku interview odmítl a odkázal jen na svou tiskovou zprávu.

V ní píše: „Vít Bárta byl jedním z mnoha kandidátů mnoha stran na naší kandidátce, a jak jsem opakovaně říkal již před volbami, nebyl ani není člen Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury."

Nicméně uvádí, že si přeje, aby justice a další orgány byly maximálně nezávislé a nekonaly na ničí objednávku.