"Kdyby měl přednášku, považovala bych to za problém," uvedla Tejkalová pro Aktuálně.cz s tím, že na pozvání Lorence do páteční debaty ale nevidí nic špatného. A upozornila, že se diskuse zúčastnili i historici.
Setkat se s takovým člověkem tváří v tvář může být podle ní pro studenty přínosné. "Největším problémem toho, proč se ztrácí senzitivita k možnému nástupu nových autoritářských režimů, je, že z některých učebnic a řady televizních dokumentů mají mladí lidé pocit, že každého 'zlouna' poznáte lehce, protože to na něm každý vidí na první pohled," prohlásila Tejkalová.
"Ale v životě to takhle nevypadá. Největší hrůzy bohužel často nepřicházejí s lidmi, na kterých to na první pohled poznáme. A vidět je naživo přináší zkušenost, kterou studium žádné teorie ani literatury nedá," řekla děkanka.
Setkání s Lorencem může podle ní studenty i lépe připravit na budoucí profesní život - debata byla určená především studentům žurnalistiky. "Pro kvalitu zpravodajství v naší zemi je nezbytné, aby první estébák, se kterým budou naši studenti mluvit, nebyl ten, kterého je pošlou zpovídat z jedné z mediálních redakcí dva měsíce po jejich nástupu, a rozhovor s ním budou chtít mít hotový v lepším případě do druhého dne," míní Tejkalová.
Podstatné informace měly zaznít na začátku, uznala univerzita
Historik Petr Blažek by sice osobně Lorence na podobnou debatu nepozval, samo o sobě mu to však závadné nepřijde. Vadí mu však způsob, jakým debata probíhala. K tomu se Tejkalová nechtěla vyjadřovat s tím, že její záznam ještě neviděla, a odkázala na stanovisko Jakuba Končelíka, ředitele Institutu komunikačních studií a žurnalistiky.
Ten uznal, že pouze strohý výčet funkcí, které Lorenc v totalitním státě vykonával, nebyl jako úvodní představení jeho osoby dostatečný. Po pár minutách proto z publika vystoupil právě Blažek a přítomné seznámil s jeho rolí v tehdejším Československu.
"Při budoucím konání podobných debat tak budeme klást větší důraz na to, aby veškeré podstatné informace, které určí celkový rámec debaty, zazněly hned na jejím počátku," stojí ve vyjádření Končelíka na stránkách fakulty.
Hysterie a agrese nemá být výbavou historiků
Moderátor diskuse a organizátor akce Karol Lovaš, který nedávno publikoval knižní rozhovor s Lorencem, ale odmítá, že by diskutujícího nedostatečně představil. "Nechci podceňovat nikoho z obecenstva, že pokud se účastní debaty o listopadu 1989, že neví nic o tématu ani o aktérech, kteří budou k němu promlouvat," řekl Aktuálně.cz Lovaš.
Alojz Lorenc (79)
Mezi lety 1985 a 1989 působil jako první náměstek federálního ministra vnitra, byl rovněž šéfem Státní bezpečnosti. Lorenc byl za toto své působení v roce 1992 odsouzen vojenským soudem v Táboře ke čtyřletému vězení. Ten si ale neodpykal. Došlo k rozdělení Československa, Lorenc se stal slovenským občanem a do české věznice nenastoupil. Slovenská justice pak v roce 2000 po pěti letech rozhodla, že původní proces je promlčený. Po nátlaku české strany byl ale Lorenc přece jen v roce 2002 potrestán - za zneužití pravomoci veřejného činitele dostal patnáctiměsíční podmínku.
Historik Blažek Lovašovi vyčítal, že nebyl Lorencovi v diskusi zdatným oponentem, nepokládal mu kritické otázky a nekonfrontoval jeho odpovědi s historickými fakty. Lovaš však takovou kritiku odmítá.
"Pokud považujete za nesprávné plnění moderátorské role to, když moderátor na hosta nepokřikuje, nenadává mu, neskáče mu do řeči a neosočuje ho, ale kultivovaně mu klade otázky a reaguje na jeho odpovědi, protože kvůli nim byl pozván, zřejmě jsem byl skutečně špatný moderátor. I přesto nepovažuji slušnost za projev slabosti, a to ani k případným názorovým oponentům," reagoval Lovaš.
Připomněl zároveň, že přímo na diskusi naopak profesionální přístup moderátorů pochválil Petr Sak, který je docentem na Husitské teologické fakultě stejné univerzity.
"Hysterie a agrese by neměly patřit do výbavy novinářů ani historiků," dodal Lovaš směrem k Blažkově kritice.
