Věstonická venuše měla v hlavě ptačí pírka. Její tělo i prsa jsou z jednoho kusu, zjistili vědci

ČTK ČTK
16. 8. 2017 17:21
Nejslavnější český archeologický nález, Věstonickou venuši, původně nejspíš zdobila ptačí pírka. Tuto domněnku měl již Karel Absolon, jehož tým Věstonickou venuši v roce 1925 našel. Nyní venuši pomocí skenu důkladně prozkoumali vědci, objevili čtyři vpichy na temeni hlavy a k hypotéze se přiklánějí. Archeologové nyní srovnají vpichy s dostupnými pírky ptáků. Dosud ze skenu zjistili například to, že figurka byla vyrobena ze spraše, tedy sedimentů, které pocházely přímo z oblasti, kde tvůrce venuše žil.
Věstonická venuše při převozu na skenování.
Věstonická venuše při převozu na skenování. | Foto: Vojtěch Marek

Brno - Slavná Věstonická venuše byla původně patrně ozdobena ptačími pírky. Svědčí o tom čtyři vpichy na temeni hlavy, které nyní měli možnost analyzovat vědci díky digitálnímu skenu, který přesně před rokem provedli ve firmě FEI.

Dírky mají stejný tvar v průřezu, byly vyhotoveny zploštělým hrotitým předmětem a archeologové se nyní budou snažit vpichy srovnat s dostupnými pírky ptáků. Pokud analýza vyjde, potvrdí se hypotéza, kterou měl už na počátku archeolog Karel Absolon, jehož tým Věstonickou venuši v roce 1925 našel, řekl kurátor paleolitických sbírek Moravského zemského muzea Petr Neruda.

Sken snad nejslavnějšího pravěkého nálezu na území České republiky je starý přesně rok, analýza dat je ale delší, než archeologové čekali. "Rok se zdá jako velmi dlouhá doba, ale museli jsme překonat určité obtíže technického rázu a zároveň se ukázalo, že analýza obrazu, který je velice detailní, je velice složitá," uvedl Neruda.

Podle něj je už nyní jasné, že figurka byla vytvořena ze spraše, tedy sedimentů, které pocházely přímo z oblasti sídliště, kde tvůrce venuše žil a měl zde svou chatu a ohniště. Uvnitř figurky je také velké množství příměsí, různých hrudek, ostrohranných vzorků, u kterých se prozatím odborníci domnívají, že jsou to kosti nebo mamutovina. Tyto částečky jsou v sošce naprosto nepravidelně.

"Zdá se, že tvůrce venuše ani nevěnoval zvláštní péči přípravě keramického těsta. Hrábl někam pod sebe, kde byla spraš, a tuto hlínu uhnětl v nějakou hroudu a z ní potom vytvořil venuši," uvedl Neruda.

Odborníci si dosud nebyli například jistí, zda pravěký sochař venuši uhnětl z jednoho kusu hlíny, nebo dělal zvlášť prsa venuše. Sken ale podle Nerudy jasně prokázal, že šlo jen o jeden kus. I když výsledné podobě díla věnoval tvůrce venuše velkou pozornost, příprava sochařského těsta nebyla ideální. A tak se do něj dostaly i kousky kostí nebo uhlí z ohniště.

"Uvnitř těla je hmota řidší, což způsobilo při výpalu celou řadu puklin, které sošku ohrožují, nacházejí se zde dutiny vyplněné vzduchem, které by mohly pří výrazné změně tlaku explodovat," uvedl Neruda. Podle něj budou vědci ještě jednotlivé části sošky a jejich složení analyzovat.

Nové metody podle archeologa vnášejí do jeho práce mnoho nového. "Otevírá nám to neuvěřitelné možnosti výzkumu. Nedestruktivní metodou vidíme dovnitř předmětu, řada badatelů o tom před námi snila a neměla tu možnost," uvedl Neruda, který dojíždí na analýzy do laboratoře FEI. Jedním z důvodů je rychlá zpětná vazba s místními odborníky a fakt, že musí analyzovat velké množství dat, kvůli kterým je často nutné restartovat i supermoderní počítač.

Vzácná soška venuše před rokem opustila svůj sejf na 15 hodin. Prošla skenem, který by lidské tělo nevydrželo. Vědci pořídili 80 gigabitů dat. Skenovali zvlášť horní a zvlášť spodní část sošky. Soška je uložena za normálních okolností ve speciálním sejfu, který je na utajovaném místě. Ven se dostává jen při výstavách a většinou putuje do zahraničí.

Věstonická venuše je patrně nejznámější český archeologický nález. Představuje jeden z prvních dokladů pravěké práce s pálenou hlínou. Je stará 25 000 až 29 000 let. Sošku ženy objevil tým vědců vedený Karlem Absolonem 13. července 1925 v pravěkém ohništi na sídlišti lovců mamutů. Sám Absolon u objevu nebyl a detaily publikoval až později.

Soška ve zbytcích velkého ohniště ležela rozlomená na dva kusy, které zpočátku ani nevypadaly, že patří k sobě. Teprve po očištění se ukázalo, že se celek podobá ženské postavě. Nyní zůstává venuše trvale uložená v etuji, muzejníci s ní nechtějí moc manipulovat, aby se nepoškodila.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy