Berlín - Sociální sítě, jako je Facebook, mnoho věcí usnadňují, mají ale i své stinné stránky.

Člověk může na jednu stranu rychle zjistit, jestli Alex dostal práci nebo ne, a může si nejen přečíst o Mariině dovolené, ale zároveň taky vidět všechny její fotografie na pláži. Tohle má ale i odvrácenou stranu.

Vědci uživatele sociálních sítí sledovali a dospěli k tomu, že lidé, kteří tráví spoustu času listováním Facebookem, jsou sociálně izolovanější a mnohem častěji v depresích než ti, kdo tohle nedělají.

O výsledcích vědecké studie píše německý list Die Welt, který připomíná jednu otázku: Jsou osamělí lidé víc přitahováni k sociálním sítím, anebo neustálé surfování postupem času vyústí v osamělost?

Facebook může rozdmýchat závist

Ačkoli k jednoznačnému závěru společný výzkum berlínské Humboldtovy univerzity a darmstadtské Technické univerzity nedokázal dojít, přesto tento výzkum odhalil, že trávení času na sociálních sítích může vést k negativním pocitům.

Němečtí vědci vedení Hannou Krasnovou udělali dvě studie s pomocí 600 uživatelů Facebooku. Výsledky, které na konci února představí na 11. mezinárodní konferenci informačních systémů pořádané univerzitou v Lipsku, ukazují, že Facebook může rozdmýchat silnou závist a rovněž negativně ovlivnit celkovou spokojenost se životem, především pak u pasivních uživatelů.

Lidé, kteří komunikují relativně málo často, ale čtou vstupy přátel a proklikávají se jejich fotografiemi, mají tendenci být méně spokojení s vlastním životem, zjistili výzkumníci. Ti se také dotazovali uživatelů na možné příčiny - proč v nich používání Facebooku může probouzet pocity frustrace.

36 procent cítilo frustraci

"Závist" byla odpovědí v téměř 30 procentech případů, následovaná 20 procenty těch, které mrzel "nedostatek ohlasů" na jejich vlastní příspěvky ze strany ostatních uživatelů. Ve 36 procentech případů dotazovaní uvedli, že "někdy až velmi často" cítí z Facebooku frustraci.

Největší závist budily dovolené nebo odpočinkové možnosti ostatních uživatelů. Další v pořadí věcí vyvolávajících závist byly společenské interakce, jako je například skutečnost, že některý z přátel dostal víc virtuálních přání k narozeninám. Vědci upozorňují, že je to jiné než při vztazích tváří v tvář, kde závist je rozdmýchávána úspěchem, talentem či majetkem jiných.

Na sociálních sítích se však každý snaží prezentovat co nejlépe, a často proto uživatelé své profily "nadhodnocují". Podle výzkumníků se počet facebookových přátel stává referenční skupinou, podle níž lidé porovnávají vlastní popularitu a úspěch. To snadno vede ke glorifikaci jiných a jejich vnímání coby "nadřazených", což je dokonalý recept na závist. Vědci pro tento účel stvořili termín "spirála závisti", aby daný fenomén popsali.

"Závist může na sociálních sítích vzkvétat a být ještě intenzivnější v případě pasivních uživatelů," napsali vědci. "S ohledem na skutečnost, že používání Facebooku je celosvětový fenomén a závist je univerzální pocit, je spousta lidí vystavena těmto bolestným následkům," dodala studie.