Studentské volby ukázaly, že by si mladí v Evropském parlamentu přáli vidět jinou politickou reprezentaci než dospělí. Výsledky jsou totiž od předvolebních průzkumů dost odlišné.
S 24 % zvítězila s přehledem Česká pirátská strana, druhý nejvyšší počet hlasů získala koalice STAN, TOP 09 a menších stran s 12 %. Za nimi se poněkud překvapivě s 10 % umístila recesistická strana ANO, vytrollíme europarlament, která ve svém volebním programu slibuje například zajistit České republice přístup k moři.
Podle ředitele vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karla Strachoty může být však příčinou úspěchu nechtěná záměna s hnutím ANO 2011 premiéra Andreje Babiše. "Třetí v pořadí je recesistické uskupení, jehož název začíná stejnými třemi písmeny jako vládní politické hnutí. Je možné, že to některé náctileté voliče zmátlo," vysvětluje Strachota.
Čtvrtá ODS získala 7 % a za ní skončily s 5 % Demokratická strana zelených - za práva zvířat, dále strana PRO Zdraví a Sport a až sedmé skončilo hnutí ANO 2011.
Reprezentativní průzkumy však ukazují jiné pořadí stran. Podle dubnového šetření voličských preferencí Centra pro výzkum veřejného mínění vede zatím s přehledem hnutí ANO s 28 %, za ním by skončila ODS s 12 %, třetí místo by urvali piráti se ziskem 10,5 %, dále se umístila KSČM s 10 % a na hranici volitelnosti by se pohybovaly SPD a koalice STAN a TOP 09 s 5 %. Těsně by na mandáty nedosáhla KDU-ČSL se 4 %.
Piráti si drží oblibu
Letošní výsledek studentských voleb kopíruje v pozici vítěze situaci před pěti lety. Tehdy Česká pirátská strana zvítězila se ziskem 19 % hlasů, druhý největší počet hlasů pak dostalo ANO 2011 s 16 %, 12 % získali TOP 09 a Starostové a poslední stranou, která prošla 5% volební klauzulí, byl Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury se 7 % hlasů.
Studentské volby již po jedenácté pořádal na středních školách Člověk v tísni v rámci svého vzdělávacího programu Jeden svět na školách. První se konaly již před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010.
Zájem studentů je velký
Tentokrát se zapojilo 246 škol, přičemž většinu z nich tvoří gymnázia, nejvíce jich bylo z Prahy, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Možnost volit mají žáci starší 15 let.
Zcela poprvé letos volili například studenti Gymnázia U Libeňského zámku v Praze. A zájem byl obrovský. Během pauzy na oběd přišli téměř všichni, kteří byli ten den ve škole. Role volebních komisařek se ujaly tři studentky. "Jsme rády, že tu můžeme sedět a vyzkoušet si to. Navíc mně ani není osmnáct, takže je to pro mě první šance vyzkoušet si, jak to u voleb funguje," shrnula i za ostatní sedmnáctiletá Tereza, která kdyby mohla, tak by prý určitě k volbám šla.
Deník Aktuálně.cz oslovil řadu místních studentů s dotazem, zda hodili hlas prounijní či protiunijní straně. Všichni odpovídali podobně jako šestnáctiletý Oliver. "Samozřejmě, že jsem do Evropského parlamentu volil proevropskou stranu, jinak by to nemělo smysl," vysvětluje.
Pravidelně se studentské volby pořádají i na Střední průmyslové škole polytechnické ve Zlíně. "My se je tu hlavně snažíme přivést k tomu, jakým způsobem a kde se mají informovat, aby pak věděli, ke komu se přiklonit, jak se rozhodovat. To si myslím, že je velké pozitivum, i když to, jestli nakonec půjdou volit, říct nedokážu," říká zdejší učitelka občanské výchovy Sylva Holíková, která na této škole volby organizovala.
Průzkumy ale potvrzují, že hlasování "nanečisto" má pozitivní dopad na zvýšení účasti prvovoličů ve skutečných volbách. Nezávislý výzkum po prvních studentských volbách v roce 2010 ukázal, že účast prvovoličů v řádných volbách byla o 6 % vyšší u studentů, kteří se předtím zúčastnili voleb na své škole.
