Válková byla v posledních dnech kritizována kvůli svému článku z konce 70. let, pod nímž je podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Odmítnutí nominace ale Válková zdůvodnila jen svým někdejším členstvím v komunistické straně.
Příští týden se Válková setká se Zemanem, který ji na ombudsmanku navrhl Sněmovně. "Odmítnu tu nominaci dodatečně. Doufám, že se nebude zlobit. Doufám, že mi vyhoví," řekla v pátek Válková v České televizi. Na otázku, zda tedy nebude ombudsmankou, ale odpověděla, že to nemůže vědět. "Já řeknu, že to odmítnu, a samozřejmě že on (prezident) může zase odmítnout to moje odmítnutí," uvedla.
Válková řekla, že odmítne nominaci na veřejnou ochránkyni práv jen kvůli svému členství v komunistické straně za totality. "To je jediná věc, kterou uznávám, že je možná tou skvrnou, nikoli mé odborné práce," řekla. V souvislosti s kritizovaným článkem s Urválkem, který mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt právničku a političku Miladu Horákovou, prohlásila, že za svými odbornými pracemi si dále stojí.
Na článek Válkové a Urválka upozornil ve čtvrtek server Info.cz, stať popisovala nutnost resocializace pachatelů trestných činů za pomoci takzvaného ochranného dohledu. Ten umožňoval soudům podle serveru například přikázat odsouzeným pobyt jen v určitém obvodu, uvalit zákaz návštěvy určitých míst nebo znemožnit změnu zaměstnání. Ochranný dohled byl za komunistické totality využíván k šikaně odpůrců režimu.
Válková po zveřejnění informací o článku v médiích tvrdila, že se Urválek pod článek jen podepsal, že nevěděla, kdo Urválek je, a že také nevěděla o zneužívání ochranného dohledu.
Bývalý disident Jiří Gruntorád v pátek v ČT řekl, že ochranný dohled porušoval nejen práva disidentů, ale lidská práva všech trestaných. "Někdo, kdo by se měl zabývat ochranou lidských práv, a do roku 1989 nevěděl, co jsou to lidská práva, tak tady je ten problém s osobní integritou. Ne v členství v komunistické straně," uvedl k tvrzení Válkové o důvodech odmítnutí nominace na ombudsmanku.
Současné ombudsmance Anně Šabatové končí šestileté funkční období v únoru. Veřejného ochránce vybírá podle zákona Sněmovna z kandidátů, které navrhne prezident a Senát. Horní komora Parlamentu nominovala vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse.
