Praha - Průlomovou změnu v péči o pacienty s mozkovými nádory odstartovaly Ústřední vojenská nemocnice s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy. Budují v Česku první a v Evropě ojedinělé centrum komplexní péče o tyto nemocné.
V České republice se mozkový nádor zjistí ročně až u 600 lidí, z nich 400 operují neurochirurgové vojenské nemocnice. Dosud je předávali komplexním onkologickým centrům, která se ale věnují hlavně rakovině prsu, prostaty či tlustého střeva. Pacientům s nádory mozku, kterých je relativně málo a svízelně se léčí, se žádné z těchto center systematicky nevěnuje.
"Mít veškeré léčebné možnosti v jednom centru je pro pacienty s mozkovým nádorem výhodnější. O pacienta se stará jeden tým a léčbu je možno lépe zorganizovat. Pro pacienty je klíčové, že se dramaticky zlepšuje péče a zároveň i možnosti výsledků," řekl k ustavení nového centra děkan 1. lékařské fakulty profesor Aleksi Šedo.
Pro Česko by podle přednosty neurochirurgické a neuroonkologické kliniky ve vojenské nemocnici profesora Vladimíra Beneše, který toto první centrum vede, stačila dvě až tři taková pracoviště, z nich jedno na Moravě. Se zdravotními pojišťovnami zatím nejednal. Věří ale, že uslyší na argument, že systematická péče je lacinější než dosavadní roztříštěná.
Obtížně léčitelný nádor
Společným znakem mozkových nádorů je obtížná léčitelnost. Téměř vždy se objeví znovu na původním místě a v krátkém čase se v mozku rozšíří. Dožití se počítá na měsíce. Typický pacient je ve věku 30 až 45 let nebo 50 až 65 let s nádorem o průměru tři až čtyři centimetry.
Polovina nádorů jsou glioblastomy, rychle prorůstají i do okolní mozkové tkáně. "V léčbě glioblastomů jsme nijak zvlášť nepokročili. Každé desetiletí od 2. světové války přidalo na prognóze měsíc, což je zcela bezvýznamné, uvážíme-li, že i při nejlepší současné léčbě pacient žije v průměru 12 až 14 měsíců," řekl Beneš.
Ideální podle něj tedy je, aby se veškerá péče soustředila na jednom místě, pacient tam byl operován, podstupoval další léčbu, docházel na kontroly a byl znovu léčen při návratu nemoci, dostával by na jednom místě cytostatika či doplňující radioterapii.
Takové soustředění péče umožní podle obou profesorů i detailní výzkum, klinický i laboratorní, a zapojení do evropských společností zabývajících se mozkovými nádory. "Pouze touto cestou lze nemocným nabídnout něco dalšího, optimističtějšího než při současném stavu," shrnul Beneš.
