Praha - Výdaje zdravotních pojišťoven rostou nejrychleji v historii, přesto se počet úmrtí v České republice zvyšuje už třetí rok.
V roce 2006 zemřelo 104 tisíc lidí, během dvou dalších let jich přibývalo po stovkách, v roce 2009 eviduje Český statistický úřad přes 107 tisíc pohřbů.
Tím definitivně končí polistopadový trend, kdy se zdraví občanů zlepšovalo a kdy úmrtnost klesala.
"K něčemu takovému muselo dojít," míní zdravotnický expert Petr Fiala, který spoluvytvářel zdravotnické programy ČSSD a KDU-ČSL.
Kdo se nebrání
Díky moderní medicíně se průměrný věk Čechů po roce 1989 prodloužil o čtyři roky, tím však přibylo starších lidí, kteří jsou nemocemi víc ohroženi. Jejich léčba stojí stále víc peněz, vyšší výdaje však už úmrtnost nesnižují, říká Fiala.
Fialovy argumenty podporuje podrobnější přehled chorob, na které Češi umírají. Přes 54 tisíc lidí zemřelo na nemoci oběhové soustavy, přitom se výrazně zvýšil výskyt mrtvice. Po roce 2000 se v Česku začala zavádět moderní léčba infarktů a dalších oběhových chorob. Statistika úmrtí se od té doby zlepšila o deset tisíc, ale teď už kardiologie k dalšímu zlepšení nestačí.
Zdravotnictví dnes nejvíc investuje do onkologických nemocí a počet smrtelných případů pomalu klesal z 30 tisíc před deseti lety na 27 500 v roce 2008. Loni už byla situace o sto případů horší.
O tom, že dnes podléhají smrtelným chorobám velmi staří lidé s nízkou imunitou, svědčí údaje o smrtelných případech bakteriálních infekcí, které se obvykle daří léčit obyčejným penicilinem. V roce 2003 se na ně umíralo zcela výjimečně a statistici zaznamenali 300 případů. Loni jich už bylo čtyřikrát tolik.
Možnosti vyčerpány
Medicína dosahuje svých hranic. Svědčí o tom i regionální přehled o počtu úmrtí.
V posledních pěti letech se situace zlepšovala ve venkovských regionech, jakými jsou Prachatice, Znojmo, nebo Frýdek-Místek, kde začínaly na lepší úrovni léčit bývalé okresní nemocnice. Do této kategorie patří celý kraj Vysočina a Pardubicko, jediné kraje, kde úmrtnost výrazně klesá i v posledních letech.
Hůře jsou na tom v odlehlých regionech, kde ještě zdravotníci nemají potřebné vybavení, jak svědčí příklady Tachovska a Jesenicka. Z krajů se nejvíc propadlo Karlovarsko, které jako jediné nemá k dispozici plnohodnotnou krajskou nemocnici se všemi specializacemi.
Zhoršují se také statistiky krajských měst, kde se možnosti nových přístrojů vyčerpaly už dříve. Do této kategorie patří především Ostrava, kde se úmrtnost za posledních pět let zvýšila o šest procent, podobně na tom jsou Plzeň, České Budějovice, Liberec a Olomouc.
"U Ostravy může hrát roli horší životní prostředí. V jižních Čechách může mít negativní vliv radon, který je v místních horninách," předpokládá doktor Fiala.
Úmrtnost nadále klesá v Praze a Brně, kde je také k dispozici nejlepší péče. Podle Fialy však statistiku ovlivňuje fakt, že se do větších měst stěhují za výdělkem mladší lidé. "Přístroje jsou ve většině nemocnic srovnatelné. Není rozdíl mezi tím, jak vás léčí v Praze a v Písku," tvrdí expert.
Vizitka rostoucího stresu
Perspektivy dožití se přestaly zlepšovat dříve, než Češi dosáhli úrovně vyspělých západoevropských zemí. Ve srovnání s Čechem má průměrný Rakušan o desetinu lepší vyhlídku, že přežije příští rok.
Rozdíl není podle expertů v kvalitě přístrojů a léků. Češi se dožijí více let, pokud zlepší životní prostředí a životní styl, zároveň musí být k dispozici kvalitní potraviny.
"Na růstu infarktů a mrtvic se v posledních letech podepsala také vyšší míra stresu. Je mnohem zhoubnější, než jsme dosud tušili," upozorňuje Fiala.
O vyšším stresu svědčí i rostoucí počet sebevražd. Také počet sebevrahů se po pádu komunismu průběžně snižoval. V roce 2007 jejich počet poklesl na 1375 případů. Stejně jich bylo i v roce 2008, ale loni přibylo 80 úspěšných sebevrahů.
