Brno - Zatímco v Česku si zatím žádná rodina neadoptovala dítě ze zahraničí, manželské páry v cizině berou české děti za své už několik let.
České děti, všechny do jednoho romského původu, nejčastěji nacházejí své náhradní rodiny v Dánsku, Německu a Itálii. Od roku 2000 do dnešního dne si v zahraničí našlo své nové domovy již 277 dětí.
"Českého rodiče nejvíce zajímá prospěch ve škole, zda je dítě nadané, zda bude moci vystudovat vysokou školu," říká psycholog František Schneiberg z Ústavu sociální medicíny a veřejného zdravotnictví. "Zahraniční žadatelé se o tyto charakteristiky dítěte vůbec nezajímají a ve výchově jsou daleko liberálnější," dodává Schneiberg.
Ve vlastní zemi je lépe
Odborníci z desítek zemí, kteří se tento týden sjeli do Brna na konferenci o mezinárodních adopcích se shodují, že případy, kdy si dítě osvojí cizinci, by měly být krajním řešením.
I když pro děti, o něž není zájem v rodné zemi, je mezinárodní adopce vhodná a leckdy velmi prospěšná.
"Prioritou je najít pro dítě rodiče v zemi, kde se narodilo. Bohužel to se nám v Česku příliš nedaří u romských dětí," řekla ředitelka Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (UMPOD) Lenka Pavlová. Většinová česká společnost totiž stereotypně považuje Romy za méně nadané.
Mezinárodní adopci umožňuje Haagská úmluva, již Česko podepsalo v roce 2000. Má zabezpečit, aby při osvojování dětí z jednoho státu do druhého byly dodrženy požadavky stanovené Úmluvou o právech dítěte.
Jiná barva pleti výhodou
Důvod, proč z Česka do zahraničí putují převážně děti romského původu, způsobuje postoj českých rodičů k výchově, který zmínil na konferenci psycholog Schneiberg. Cizincům jiný etnický původ nevadí a překážkou k osvojení pro ně na rozdíl od Čechů nebývá ani to, když jde o dítě s handicapem.
"V Dánsku je jiná barva pleti dokonce výhodou. Každý okamžitě vidí, že se jedná o dítě adoptované a toho si dánská společnost velmi cení," říká Margrethe Primdahlová, ředitelka dánské organizace AC International Child Support, která zprostředkovává mezinárodní adopce.
"Adopce českých romských dětí se v Dánsku velmi osvědčila a všechny děti žijí spokojený život, že bychom chtěli více," zaznělo na konferenci z úst dánského odborníka Vladimira Weissmanna plynulou češtinou.
Dánsko - země zaslíbená
Dánsko ze všech evropských zemí se může pochlubit již téměř padesátiletou tradicí mezinárodních adopcí.
Již v 50. letech dánští rodičové adoptovali děti amerických černošských vojáků zanechané na území poválečného Německa. V letech 60. a 70. nastala tzv. "korejská" vlna, zatímco v 90. letech se dánské bezdětné páry začaly poohlížet po zemích střední a východní Evropy.
Psycholog Schneiberg věří, že z pohledu dítěte je zcela jedno, v jaké zemi žije. "Záleží na tom, jak jej přijme širší rodina a jak rychle si své nové prostředí dítě osvojí," upřesňuje Schneiberg.
U zahraničně osvojených dětí nebyly podle psychologa Schneiberga zaznamenány žádné problémy s integrací a ani počáteční jazykové bariéry nepatří mezi překážky. Většina dětí je schopna nový jazyk zvládnout do několika měsíců.
Obliba romských dětí
To potvrdila i psycholožka z Itálie Marina Virgillito, která si ke svému vlastnímu dítěti adoptovala ještě romskou holčičku. "Za několik měsíců se naučila italsky tak jako můj syn. Bylo to neuvěřitelné."
Další italský pár, který do Brna dorazil na setkání adoptivních rodičů s dětmi, se se svými ratolestmi také domlouval plynulou italštinou. Itálie se adoptovaným romským bratrům stala novým domovem teprve před třemi měsíci.
Romské děti jsou u Italů obzvlášť oblíbené. Kromě toho, že naprosto splynou se svým okolím, jak podotkla Carmella Cavallo, ředitelka italského ústředního orgánu pro mezinárodní únosy, podobají se italským dětem i svým chováním.
"Živé až neposedné děti Italům vůbec nevadí. Ba naopak, mají to rádi," řekla Aktuálně jedna z přítomných maminek, zatímco její syn skotačivě dováděl na pódiu u nohou diskutujících mezinárodních odborníků.
Fotografie dětí byly použity s laskavým svolením organizace AC International Child Support.
