reklama
 
 

Už 35 let žije v Izraeli, český katastr z ní však opakovaně dělá občanku Brna

10. 4. 2019 10:37
Myslela si, že se stala obětí podvodu, až po několika měsících žena s bydlištěm u Tel Avivu zjistila, že "svévolně" zapsané trvalé bydliště v Brně je sídlo zvláštní matriky, kam jsou mimo jiné automaticky zapisováni všichni občané ČR narození mimo Česko.

Paní Anna už 35 let žije nedaleko izraelské metropole Tel Avivu. Její rodiče pocházeli z Československa a ona sama má české občanství. Nedávno po své matce zdědila na pražské Letné čtvrtinu činžovního domu. Do katastru nemovitostí bylo správně zapsáno její izraelské bydliště.

Překvapení celé rodiny však nastalo ve chvíli, kdy se po čase v katastru objevila úplně jiná adresa: Dominikánská 2, Brno-město. Zjistili to poté, co byla žena úředníky z Prahy 7 upomínána, že v Brně nepřebírá zaslanou poštu.

"Mysleli jsme, že se jedná o nějaký podvod. Důvod změny trvalého bydliště nám nebyl schopen vysvětlit ani pražský katastrální úřad," říká rodinný přítel Tomáš Jelínek. Až s odstupem půl roku pochopili, co se vlastně stalo.

Do databáze katastru nemovitostí se v rámci aktualizace automaticky "natáhly" údaje, které o občanech ČR vede základní registr obyvatel. A tam má každý občan ČR, který se v zemi nenarodil, zaevidovánu zmíněnou brněnskou adresu Dominikánská 2. To je totiž celorepublikové sídlo tzv. zvláštní matriky, zřízené mimo jiné i pro tyto účely (matrika zapisuje narození, uzavření manželství, vznik partnerství i úmrtí občanů ČR, ke kterým došlo v cizině).

Brněnské katastrální pracoviště paní Anně (která nechce zveřejňovat svou plnou identitu) sice údaje o bydlišti nedávno změnilo na správné, tedy izraelské, nicméně úředníci ji v dopise na začátku března zároveň upozornili, ať počítá s tím, že při další aktualizaci systému "pravděpodobně" znovu katastr zaeviduje jako její bydliště Brno.

"Je to kafkárna. Žádný úřad zde sice nepochybil, přesto se jednoho dne probudíte a máte trvalý pobyt někde, kde jste ani nikdy v životě nebyl," podivuje se nad celou věcí Tomáš Jelínek.

Je třeba nahlásit doručovací adresu

Karel Večeře, předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK), připouští, že podobné rozčarování není u klientů úplně výjimečné. "S vámi popsaným problémem se občas setkáváme. Přesná čísla vám ale napsat nedokážu, znamenalo by to udělat nějakou analýzu dat, což by zabralo určitý čas," uvedl.

Za vše prý tak trochu může digitalizace státní správy, kdy po zprovoznění základních registrů má nejen katastr, ale i všechny ostatní informační systémy veřejné správy povinnost automaticky přebírat změny údajů o osobách zapsaných v registru obyvatel.

"Pro naše občany žijící v Česku je to výhoda, změnu adresy tak nyní oznámí jen jednou do evidence obyvatel a ostatní úřady si vše převezmou. U lidí žijících v zahraničí to ale způsobuje problémy," připouští Karel Večeře.

Občanům v cizině, jako je paní Anna, předseda ČÚZK doporučuje, aby si do evidence obyvatel nechali na příslušné ohlašovně zároveň zapsat i doručovací adresu (skutečné bydliště). Potom budou mít podle něj zajištěno, že jim na tuto adresu budou doručovány písemnosti všemi úřady, které "řádně plní své zákonné povinnosti a adresy z registru obyvatel přebírají".

Trvalý pobyt v Česku lze zrušit jen z vůle občana

Mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška poznamenává, že veškerá tato problematika se řídí zákonem o evidenci obyvatel. Tímto zákonem je občanům ČR přiznáno právo zvolit si místo svého trvalého pobytu a zároveň právo mít trvalý pobyt. Také ale platí, že k trvalému pobytu na území České republiky je hlášen každý občan až do té doby, dokud trvalý pobyt sám z vlastní vůle neukončí. Stát to za něj udělat nemůže.

Jak Krátoška podotýká, zákon přitom občanovi neukládá povinnost zdržovat se v místě trvalého pobytu ani nahlásit se k trvalému pobytu tam, kde fakticky bydlí. "Údaj o trvalém pobytu má pouze evidenční charakter, údaj o faktickém pobytu se nikde neeviduje," poznamenává mluvčí.

Zákon řeší i případy, kdy se jako adresa trvalého pobytu zapisuje adresa sídla zmiňované zvláštní matriky v Brně. Jedná se například o občany po nabytí státního občanství České republiky, také ale nalezence a děti narozené v režimu utajeného porodu. Případně jiné děti, u nichž nelze po narození trvalý pobyt odvodit podle trvalého pobytu matky či otce. Na začátku dubna mělo na adrese zvláštní matriky v Brně trvalý pobyt celkem 15 220 občanů ČR.

Mluvčí ministerstva znovu zdůrazňuje, že český občan, který se dlouhodobě zdržuje v zahraničí, má možnost trvalý pobyt na území České republiky z vlastní vůle ukončit (může tak učinit i na velvyslanectví), přičemž ale ukončení trvalého pobytu s sebou přináší i určité důsledky v oblasti sociálního a zdravotního pojištění, případně spoření. Občan ČR i po ukončení trvalého pobytu na území České republiky může požádat o vydání českého občanského průkazu. Bude jej mít bez uvedení adresy místa trvalého pobytu.

autor: Jiří Pšenička | 10. 4. 2019 10:37

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama