Praha - 25 760 žen se loni v Česku z nejrůznějších důvodů rozhodlo podstoupit interrupci.

Mezi nimi byla i paní Dana z Ostravska. Dítě nechtěla kvůli vážné formě cukrovky i kvůli nové práci. Takzvaná miniinterrupce (prováděná do osmého týdne těhotenství) se u ní nepovedla. Paní Dana za necelý měsíc porodí a zatím neví, jak se bude její vztah k dítěti vyvíjet.

"Asi to záleží na tom mimču, jaké bude. Uvidíme, jestli k sobě najdeme cestu," říká.

Zášť k lékaři, který zákrok prováděl, přetrvává - kvůli nepodařenému potratu i proto, že ji neupozornil, že taková možnost může nastat. Uvažuje, že se obrátí i na soud, v ruce ale nemá důkaz, že lékař chyboval nebo zanedbal péči.

Aktuálně.cz: Proč jste se rozhodla pro interrupci?

Paní Dana: Nikdy předtím jsem to nepodstoupila. Především mám takzvanou labilní diabetes. Glykémie nebyly ideální. Diabetička mi řekla rovnou, abych to dala pryč. Těhotenství navíc přišlo v době, kdy jsem získala novou práci, byl to pro mě kariérní postup.

A.cz Upozornil vás lékař, že se miniinterupce nemusí povést?

Neupozornil. I když jsme mu poté telefonovala, že jsem těhotná, nevěřil mi. Tvrdil, že jsou to jen zbytky plodu, které tělo vyloučí. Nepozval mě na kontrolu, na kontrolní ultrazvuk. Na prohlídku jsem šla sama, protože mi bylo divné, že nepřestaly chutě a nevolnosti. Když se těhotenství potvrdilo, vrátil mi peníze a řekl: Uvidíte, jednou budete ráda.

A.cz: Odsuzuje vás vaše okolí?

Setkala jsem se s názory, že mám vlastně štěstí, že to tak dopadlo. Ale oni nekoukají, co bude. Jak na tom budu zdravotně. Jak se o dítě postarám.

A.cz: Zní to možná cynicky, ale proč jste nepodstoupila interrupci ještě jednou?

Nemohla jsem. Jednou jsem se k tomu odhodlala, dítě přežilo. Nemohla jsem to podstoupit znovu. Kdo to nezažije, těžko to pochopí. Už přišly ty pocity, že se v člověku něco vyvíjí. Měla jsem pocit, že podruhé na to už nemám právo. Nejhorší bylo to čekání, jestli dítě není nějak poškozené.

A.cz: Jak jste na tom se zdravím?

Jsem v osmém měsíci velmi rizikového těhotenství. Pravděpodobně při interrupci se mi objevil hematom, který praskl. Měsíc jsme krvácela, dvakrát jsme byla v nemocnici. Zjistili u mě nějakou krevní mutaci, kterou jsem při prvním těhotenství neměla. Dítě všechno přežilo, myslela jsem si, že to bude holčička, když je taková silná, ale bude to kluk.

A.cz: Cítíte teď obavy z budoucnosti?

Musela jsem jít kvůli rizikovému těhotenství na nemocenskou a ve zkušební době mě propustili z práce. Je pravda, že se nemám kam vrátit.

A.cz: A ve vztahu k dítěti? Dá se říct, že necelý měsíc před porodem jste už s tou situací smířená?

Úplně ne. Asi to záleží na tom mimču, jaké bude. Uvidíme, jestli k sobě najdeme cestu. Ze strany manžela mám podporu. Syn se už na brášku těší.