Regulační bubliny jsou pomyslné kružnice kolem každé stavby, jejichž poloměr se odvíjí od velikosti stavby a míry zátěže území. Podmínkou pro umístění nové stavby je to, aby se nová bublina vešla mezi kružnice kolem už existujících staveb. Tato regulace se vztahuje jen na stráně, nikoli na zástavbu podél dvou hlavních ulic v Úpském údolí a údolí Zeleného potoka, kde může být zástavba koncentrovanější.

"Principem takzvaných regbublin je na vybraných místech města plošně a prostorově regulovat výstavbu. Smyslem je v určitých lokalitách nezahušťovat zástavbu, zkrátka zachovat její rozptýlený charakter, který tam vznikal po staletí," řekl Berger. Příkladem je Velká Pláň a Zahrádky, kde jsou na loukách roztroušeny usedlosti, které mají úměrně vůči své poloze v terénu takzvanou osobní bublinu, do níž si nemohou vzájemně zasahovat.

"Do územního plánu jsme tento princip zařadili proto, že je to spravedlivé pro všechny, nezohledňuje to vlastnické vztahy. Výhodou je, že se dopředu nestanovují pozemky, které jsou určené k zástavbě či nikoli jako v klasickém územním plánu. Snažili jsme se tím zmenšit vliv různých spekulantů a zájmových skupin," sdělil Berger.

Město schválilo územní plán v roce 2011. Krajský úřad ale dospěl k závěru, že takový typ regulace není přípustný, a to například proto, že kvůli principu bublin se regulace mění v čase. Město se neúspěšně bránilo u krajského soudu a také u Nejvyššího správního soudu.

U Ústavního soudu ale princip regulačních bublin obstál, není prý v rozporu se stavebním zákonem. Soudce zpravodaj Jan Filip připodobnil princip regulačních bublin k indexu podlažních ploch využívanému například v Brně. Princip zůstává po celou dobu platnosti územního plánu stejný, mění se území a možnosti, jak umisťovat další stavby, uvedl Filip. Zdůraznil také důležitost ochrany krkonošské přírody. Pec pod Sněžkou podle něj není jediná krkonošská obec, která regulační bubliny používá.

Ústavní soudci oba verdikty zrušili, ponechali ale v platnosti rozhodnutí krajského úřadu. Krajský soud tedy nyní bude znovu rozhodovat o žalobě města proti postupu úřadu. Územní plán bez ohledu na trvající řízení zůstává v platnosti na základě odkladného účinku, o kterém rozhodli ústavní soudci už loni.

Pec pod Sněžkou měla podle Českého statistického úřadu na konci minulého roku 657 obyvatel. Město je však zároveň lyžařským a turistickým střediskem, což se odráží v zájmu o nemovitosti a stavební příležitosti.