Důvodem zásahu soudu jsou vady legislativního procesu. Obsahem zákona se proto nezabýval. Úterní nález bude mít za následek "obživnutí" původní právní úpravy v zákoně o střetu zájmů, tedy návrat ke stavu, kdy zákon nedopadal na takzvané skutečné majitele.
Za 70 poslanců ANO vystupovala u soudu Alena Schillerová. Dnešní nález je podle ní dobrou zprávou i pro budoucí menšiny ve Sněmovně. "Do legislativního procesu nepatří moment překvapování, netransparentnost, přílepkování," řekla Schillerová.
Přílepky jsou pozměňovací návrhy přičleněné k obsahově nesouvisejícímu materiálu, ÚS se vůči nim vymezil už v minulosti. Před přijetím lex Babiš II se Sněmovna zabývala návrhem zákona, který měnil organizační strukturu a řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka (Piráti) do novely pár minut před koncem druhého čtení ve Sněmovně včlenil zpřísnění zákazu vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek, včetně mechanismu kontroly a sankcí. Sněmovna novelu schválila loni v červnu.
ÚS ponechal v platnosti většinu změn, které se týkaly organizační struktury úřadu. Zrušil však to, co se do novely dostalo kvůli Michálkovu pozměňovacímu návrhu.
"V posuzované věci neměl pozměňovací návrh poslance Michálka úzký vztah ani k účelu, ani k předmětu původního návrhu zákona, a v Poslanecké sněmovně nebylo dosaženo širokého konsenzu ve prospěch jeho přijetí. Šlo tedy ve smyslu ustálené judikatury ÚS o přílepek," stojí v nálezu soudce zpravodaje Davida Uhlíře, jehož desetileté funkční období dnes končí. K výroku i odůvodnění nálezu uplatnilo odlišné stanovisko šest soudců z 15.
Uhlíř novinářům řekl, že mezi projednávaným zákonem a pozměňovacím návrhem musí být "příbuzenský vztah". Předseda soudu Josef Baxa poukázal na "dlouhodobě neutěšenou" praxi Poslanecké sněmovny z hlediska používání jednacího řádu. "Považovali jsme to za velmi alarmující," uvedl Baxa. Soud podle něj sice není žádný "generální inspektor" bdící nad čistotou legislativního procesu, musí však brát v potaz to, že důvěra v právo úzce souvisí s důvěrou v proces schvalování zákonů. "Jakkoliv může být dnešní rozhodnutí interpretováno, že někdo vyhrál, někdo prohrál - tohle je rozhodnutí, které by mělo být poučením i návodem pro jakoukoliv příští vládní většinu i opoziční menšinu," řekl Baxa.
Michálek při listopadovém ústním jednání ÚS připustil, že chtěl opozici překvapit a obejít "legislativní peklo". Piráti byli tehdy součástí vládní koalice. Michálek očekával, že hnutí ANO se bude všemi silami bránit přijetí novely, která dopadala i na jeho předsedu Andreje Babiše.
Podle něj nález ÚS není dobrou zprávou pro demokracii. "Vyhrály obstrukce nad vůlí většiny. Většina Čechů souhlasí, že politici nemají vlastnit média a brát miliardy dotací do svých firem. Nechci, abychom dopadli jako v Maďarsku. Proto budu navrhovat, aby změnu zákona o střetu zájmů schválil parlament znovu," napsal Michálek.
"Přes obtíže, které mohou obstrukce vyvolávat ve fungování Poslanecké sněmovny, není využití přílepků legitimním nástrojem, jak se s nimi vypořádat. Sněmovní většina má jiné nástroje, jak ústavně konformně zajistit, že činnost Poslanecké sněmovny nebude blokována," reagoval ÚS v nálezu.
Hnutí ANO se domnívalo, že zákon byl namířený adresně proti Babišovi, stejně jako první "lex Babiš", což byla právní úprava přijatá v roce 2017 v reakci na to, že předseda hnutí už jako aktivní politik koupil vydavatelství Mafra. Změna zákona jej tehdy přiměla k tomu, aby firmy Agrofert a SynBiol převedl do svěřenských fondů. Podle lex Babiš II už by toto opatření nebylo dostatečné, norma totiž dopadala i na skutečné majitele.
Loni Agrofert prodal Mafru a firmu Londa, která provozuje rozhlasové stanice Impuls a RockZone, skupině Kaprain. Nedávno Babiš oznámil, že svěřenský fond rozpustí.
Video: Vláda na to jde moc útočně, máme lepší plán, tvrdí Karel Havlíček (27. 11. 2024)
