reklama
 
 

Ústavní soud bude znovu řešit, kolik mají brát soudci

17. 7. 2015 15:45
Podle šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly by platy soudců mohly v příštích letech růst geometrickou řadou na rozdíl třeba od platů učitelů.

Praha - Ústavní soud musí znovu zvážit otázku výpočtu platu soudců. Návrh na zrušení části příslušného zákona podal Obvodní soud pro Prahu 7, který řeší žalobu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Žalobu podal letos v březnu člen NKÚ Petr Neuvirt.

Šéf úřadu Miloslav Kala už před tím uvedl, že chce změnit loňské rozhodnutí Ústavního soudu k výpočtu mzdové základny pro platy soudců, která se od letoška zvýšila z dřívějšího 2,75násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře na trojnásobek.

Podle Kaly mohou platy soudců v příštích letech růst geometrickou řadou na rozdíl třeba od platů učitelů. Mohly by se tak prý vymknout reálným společenským měřítkům.

Zrušení části o stanovení platové základny

Obvodní soud se podle místopředsedy obvodního soudu Podlešáka obrátil na ústavní soudce 16. června. Navrhuje zrušení té části zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci, která se týká stanovení platové základny.

"Podle občanského soudního řádu soud řízení přeruší, jestliže dospěl k závěru, že zákon, jehož má být při projednávání nebo rozhodování věci použito, nebo jeho jednotlivé ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem," vysvětlil Podlešák tento postup.

Projednávání žaloby NKÚ zároveň obvodní soud odročil na neurčito, protože není zřejmé, jak dlouho bude Ústavní soud tuto otázku řešit.

Návrh na zrušení sporné části platového zákona dostal jako soudce zpravodaj na starost Jaroslav Fenyk.  Zpravodaj připraví návrh rozhodnutí, o kterém pak bude hlasovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců.

Problém s narovnáním platů

Problém s platy soudců, respektive s jejich doplacením, letos intenzivně řešila i vláda.

Nejvyšší soud koncem loňského roku rozhodl, že ministerstvo práce nepoužívá při stanovení platové základny správný statistický údaj. Ministerstvo spravedlnosti se s představiteli justice následně dohodlo na kompromisu: zavázalo se zaplatit soudcům a státním zástupcům částku, která představuje rozdíl mezi výší platů vyplacených v letech 2012 až 2014 a jejich výší, která by byla vyplacena při použití jiného výpočtu.

Soudci a žalobci, kteří na dohodu přistoupili, se vzdali větší části svých nároků. Podle údajů ministerstva činí vyplacená suma dohromady 1,17 miliardy korun.

Také sporný verdikt Nejvyššího soudu musejí částečně přezkoumat ústavní soudci, a to na základě stížnosti předsedy Okresního soudu pro Brno-venkov Petra Jirsy.

Jeho stížnost se týká jen zpětného doplacení peněz, o které soudci přišli kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu pro určení mezd. Naopak se nezabývá statistickým údajem, který stát podle NS chybně používal pro stanovení platové základny.

Nejvyšší soud měl podle stížnosti více zvažovat, zda neexistuje veřejný zájem, který by převážil nad právem na zpětné doplacení platu soudce.

autor: ČTK | 17. 7. 2015 15:45

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama