Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard Kč), které budou mít na českém území roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Dotkla by se třeba firem Google, Facebook, Amazon či Apple. Ročně by mohla českému státnímu rozpočtu přinést asi pět miliard korun.
Petříček řekl ČT, že o digitální dani nedávno jednal s americkým velvyslancem Stephenem Kingem. "Já rozumím tomu, že Spojené státy toto vnímají negativně. Na druhou stranu my se snažíme vysvětlit, že tento krok je pouze dočasný do chvíle, než se najde právě to mezinárodní řešení," řekl ministr televizi.
Deník Hospodářské noviny v pondělí s odvoláním na nejmenovaný americký vládní zdroj informoval o varování USA, že kvůli digitální dani zavedou vůči Česku odvetná opatření. Washington daň považuje za diskriminaci vůči firmám se sídlem v USA. Podobný spor vedou Spojené státy americké i s Francií, která má tříprocentní digitální daň.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v úterý v Bruselu řekla, že se případné odvety USA neobává. Úpravu daní ministerstvo financí podle ní s velvyslanectvím USA řešilo. "Nemáme oficiální informace, že by se vůči nám něco chystalo," řekla ve středu ve Sněmovně. Podle ní není daň "ušita" na americké firmy, ale dopadne i na jiné, které překročí ukazatele stanovené zákonem.
Česko není s digitální daní osamoceno
O digitální dani pro velké internetové firmy, jako jsou Facebook nebo Google, mluvili už v roce 2017 představitelé Evropské unie. Následující rok Evropská komise představila návrhy na změny ve zdanění digitálních firem, ale ministrům financí členských zemí EU se poté několikrát nepodařilo najít shodu na možné podobě budoucí daně. Některé země, včetně Česka, se proto rozhodly jednat samy. Digitální daň zavedly Francie, Itálie nebo Rakousko. Washington kvůli tomu pohrozil Francii zavedením cla na některé zboží. Francie pak podle informací z úterý navrhla, že odloží splatnost daně z dubna až na konec roku.
Digitální daň by v Česku podle návrhu ministerstva financí zdaňovala vybrané internetové služby - umísťování cílené reklamy na webech, zpoplatněné služby na sociálních sítí nebo prodej dat o uživatelích. Zdaňovacím obdobím by byl kalendářní rok a daň by byla placena v měsíčních zálohách. Dani by podléhaly i některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží. Mezi ně patří například Airbnb nebo Uber. Daň se ale nebude vztahovat na e-shopy nebo na služby spojené s hraním počítačových her.
Zákon má v Česku vstoupit v účinnost patnáctým dnem po vyhlášení ve sbírce zákonů. Pokud ho Parlament stihne projednat, mohla by tak digitální daň začít platit už letos.
