Brno - Ústavní soudci, kteří dnes zrušili tři roky staré vládní nařízení přesně vymezující větší než malé množství drog důležité pro vynesení trestu, vrátili situaci v Česku o tři roky zpátky. A jde také o návrat k praxi, která je ve velké části evropských zemí. Do roku 2010 v Česku měly a třeba také v Irsku, Německu, Chorvatsku, Lotyšsku, Lucembursku, Slovinsku a na Slovensku stále mají rozhodující slovo o tom, co je vlastně větší než malé množství drogy, soudy. A žádné konkrétní vládní tabulky s přesně určeným množstvím drog neexistují.

Po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu jsou tak v Česku tři možné způsoby řešení celé situace.

Tím prvním je nechat výhradně na soudech, aby svým rozhodováním dál určovaly, jaké množství drogy je vlastně trestné (k tomu se podle dnešního nálezu kloní i ústavní soudci). Podle části expertů ale takový postup může vést k přísnějšímu trestání drogových deliktů, řízení se také prodraží. A třeba místopředseda Městského soudu v Praze Bohuslav Horký uvedl, že určování trestného množství drog nebude snadné.

Soudy mají dostatek případů

Druhou variantou je umožnit politikům schválit novelu trestního zákona, do které zapracují tabulku s přesně stanoveným množstvím drogy, které už bude trestné. Třetí možností je pak společná dohoda policie, státního zastupitelství a expertů z oboru na určení, jaké množství drogy je už nebezpečné.

V rozhodování tuzemských soudů, včetně nejvyššího a ústavního, přitom už do roku 2010 existuje dostatek případů, podle kterých se dá postupovat při stanovování množství drogy i nyní po zrušení vládního nařízení.

Jenom Nejvyšší soud rozhodl od roku 2008 do roku 2010 na dvacet případů trestů pro dealery drog, ve kterých musel vyřešit spor o to, co je větší než malé množství pervitinu, marihuany nebo hašiše.

A na základě tří modelových případů z praxe Nejvyššího a Ústavního soudu se dá odvodit, jak budou soudy i bez vládní tabulky postupovat. Nejvyšší soud tak třeba v roce 2009 potvrdil trest pro muže z východních Čech, u kterého policisté zajistili větší než malé množství marihuany (13,91 gramů).

Muž se ale bránil tím, že nešlo o kvalitní marihuanu, a tedy zdaleka nešla využít celá dávka. Navíc šlo podle něj o předzásobení (dvojí roční sklizeň), které v malých dávkách využíval jenom pro svou osobní potřebu. „Tyto skutečnosti však soudy nezvážily, a nemohly tak v tomto konkrétním případě objektivně vyhodnotit, zda šlo v posuzované věci o množství přechovávané látky, které je větší než malé," uvedl muž ve svém dovolání.

Lepší bude dohoda

U Nejvyššího soudu ale neuspěl. Podle soudců šlo jednoznačně o dávku mnohonásobně převyšující množství judikaturou tolerované (0,3 g). „Nešlo tedy v posuzované věci o spotřební držbu, ale o množství způsobilé ohrozit život nebo zdraví jeho držitele," rozhodli soudci.

Podobně Nejvyšší soud potvrdil šestiletý trest pro muže z Kroměříže, který daroval pervitin devíti lidem, na jednoho tak vycházelo 3,45 gramu pervitinu. A tím se muž také bránil u Nejvyššího soudu, podle něj šlo v přepočtu na osobu o malé množství drogy, které nemohlo ohrozit zdraví lidí.

I v tomto případě soud trest potvrdil s tím, že celkové množství drogy bylo větší, než vyplývalo ze zavedené praxe Nejvyššího státního zastupitelství - tedy že množství větší než malé je 10 gramů metamfetaminu (pervitinu), tedy asi 200 dávek.

A případy drogových deliktů posuzovaly i ústavní soudci. Ti tak v roce 2009 potvrdili trest pro muže, který prodával pervitin, a dokonce jej s manželkou vyvezl z Česka na Kanárské ostrovy. I muž se bránil tím, že neporušil zásadu o větším množství drogy než malém.

Ústavní soudci sice při svém verdiktu potvrdili, že stanovení množství drogy rozhodující pro trestní stíhání není přesné, ale soudy mají dostatek možností na základě znalostí jednotlivých případů vynést rozsudek.

A ústavní soudci také potvrdili, že množství drogy nemusí být tak úplně rozhodující  - důležité jsou i další faktory, jako je kombinace množství a kvality vyrobené látky, množství vyvezené a dovezené látky, množství osob, které drogu od dealera dostávaly, délka času a frekvence poskytování drogy.

Co bude s novými drogami

I do roku 2010 přitom existoval návod, jak množství drogy posuzovat. Nejvyšší státní zastupitelství totiž vydalo pokyn, ve kterém stanovilo hranice pro posuzování trestnosti u jednotlivých drog. Podle ústavních soudců i do roku 2010 ale byl vliv přesné tabulky jenom dílčí, důležité byly kromě množství drogy i celkové okolnosti případu.

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil ale není přesvědčený o tom, že by bylo dobré nechávat určování pravidel jenom na soudech. „Tam vidím hlavní riziko v tom, že takový přístup může znamenat přísnější trestání," řekl online deníku Aktuálně.cz s tím, že zkušenost s nejednotným rozhodováním soudů nebyla v minulosti úplně dobrá. „Proto také došlo ke sjednocení postupu," řekl.

Vobořil také uvedl, že návrat o tři roky zpět může znamenat nárůst nákladů v trestních řízeních - individuální zhodnocení osobní potřeby daného množství drog u konkrétních osob bude například znamenat soudně-znalecké posuzování.

A dnešní rozhodnutí Ústavního soudu znamená komplikace v reakci na výskyt nových syntetických drog. Ministerstvo zdravotnictví totiž chtělo seznamy s definicí, co je považováno za drogy, přesunout ze zákona do nařízení vlády. To ale po rozhodnutí Ústavního soudu nepůjde. „Reakce na případný výskyt další vlny nabídky nových syntetických drog v České republice bude opět velmi pomalá a omezená," uvedl Vobořil.

Podle něj nález Ústavního soudu vyvolá jednání policie, státního zastupitelství i expertů na drogovou problematiku. „Máme nyní opakovanou příležitost zamyslet se, jak nově vymezit oblast regulace nových syntetických drog a trestněprávní regulace nakládání s malým množstvím drog pro vlastní potřebu. Nabízí se využití některých inovativních modelů platných v zahraničí," uvedl Vobořil.