Praha - Sociální pracovníci loni řešili případy 7527 týraných, zneužívaných či zanedbávaných dětí. Tři pětiny těchto chlapců a děvčat žily v neúplných rodinách či v rodinách s novým rodičem.
Devět dětí kruté zacházení nepřežilo, 192 skončilo v nemocnicích. Vyplývá to z výkazu o sociálně právní ochraně dětí ministerstva práce. Proti roku 2012 se počet týraných a zanedbávaných dětí nezměnil. V předchozích letech rostl.
V roce 2012 evidovaly úřady 7525 týraných, zanedbávaných a zneužívaných dětí. Proti roku 2006 je počet téměř pětinásobný. Tehdy sociální pracovnice a pracovníci řešili 1620 případů.
Učitelé mají největší šanci všimnout si problémů
Za přibýváním počtu ohrožených dětí je nejen zhoršování situace rodin, ale také větší citlivost a všímavost okolí. Nejvíc případů ohlásí škola. "Je to velmi dobře. Právě učitelé mají dost možností problém zjistit. Vidí, zda je dítě smutné či zda má modřiny," chválí přístup vyučujících ředitelka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová.
Podle ní je ale velmi znepokojivý fakt, že velká část týraných dětí pochází z neúplných rodin či doplněných rodin. "Počet týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí z těchto rodin je proti úplným rodinám téměř dvojnásobný. Do hry tu vstupuje náhradní otec či matka," podotkla Baudyšová.
Problém mohou představovat náhradní rodiče
Podle statistik ministerstva práce téměř tři pětiny ohrožených dětí loni pocházely z neúplných rodin či z rodin s novým otcem nebo matkou. Bylo to 4428 chlapců a děvčat. Podíl se v posledních letech výrazně nemění.
Tělesné týrání dětí
Tělesné týrání dětí zahrnuje například nepřiměřené bití rukou a různými nástroji, kopání do dítětě, způsobení bodných ran, vytrhávání vlasů, odhazování dítěte, způsobování popálenin, dušení, škrcení, silné třesení, podávání alkoholu a drog. Dále poruchy z nekvalitní a nedostatečné výživy, neposkytnutí dostatečné hygieny a zdravotní péče, nedostatek ošacení, nedostatek výchovy či vykořisťování dítěte formou nucené práce.
Podle Baudyšové je za vysokým podílem velká rozvodovost. Rozchod rodičů nepříznivě dopadá na děti. Zažívají jejich případné hádky, často se stávají předmětem sporu a tahanic. Později se musejí obvykle vyrovnat s příchodem nového rodiče, prarodičů či sourozenců.
Právě na rozpadající se rodiny chce nadace nyní zaměřit svou pozornost a nabídnout jim své služby. Partnerům, kteří se rozcházejí, chce poskytovat mediaci a případně i psychoterapii. "Když spolu nejsou dospělí schopni komunikovat, je to negativní tlak na dítě," dodala Baudyšová.
