Praha - Za lékařkou Evou Kapicovou dojíždí do ordinace v tisícovém městečku Bezdružice na Tachovsku devět stovek dětských pacientů. Někteří z nich váží spolu s rodiči cestu dlouhou i přes třicet kilometrů.
Jinou volbu prakticky nemají. Kapicová patří na seznam takřka nepostradatelných lékařů. Právě na Tachovsku v západních Čechách totiž schází nejvíce pediatrů v celé zemi. Zároveň na Tachovsku hrozí v nejbližších letech jejich další úbytek: ordinují tam desítky dětských lékařů starších 65 let, kteří postupně odejdou do penze.
Neutěšený stav nejen v části Plzeňského kraje, ale i v dalších koutech České republiky podrobně popisuje nová unikátní statistika, kterou má deník Aktuálně.cz k dispozici.
Jde o historicky první ucelená podrobná data, která si nechala vypracovat a do map zakreslit Všeobecná zdravotní pojišťovna - největší pojišťovna v zemi, s níž mají uzavřené úhradové smlouvy téměř všichni tuzemští lékaři.
Průměrnému praktikovi je 54 let
VZP si vůbec poprvé na tvrdých číslech ověřila, že se plíživě naplňují varování odborníků a Česku v budoucnu hrozí nedostatek praktických lékařů. Z nashromážděných dat například pojišťovna zjistila, že průměrný věk praktiků je 54 let a stále se zvyšuje. Navíc v průměru každý šestý je v důchodovém věku.
"V současné době se nemusí tento věkový průměr jevit problematickým, nicméně v blízké budoucnosti lze předpokládat jeho nárůst," napsal do dokumentu náměstek ředitele VZP Petr Honěk.
V textu zároveň dodává, že bez koncepčního řešení a motivace mladých lékařů očekává vedení pojišťovny vážné problémy, které mohou znamenat vážné komplikace se zajištěním péče o pacienty.
Zajímavou statistiku dostali v září na stůl členové správní rady VZP. Analytici jim detailně zpracovali data ze všech 76 českých okresů a popsali míru pokrytí čtyř typů lékařské péče: tedy kolik je kde praktiků pro dospělé, pediatrů, zubařů a gynekologů. Z map se dá rovněž vyčíst, jaký je průměrný věk lékařů v každém okrese nebo odkud je pro pacienty nejtěžší se ke svému lékaři dostat.
Pojišťovna jakýsi ideální počet lékařů pro daný okres vypočítala tak, že si stanovila číslo, které udává optimální počet praktiků na 100 tisíc klientů. Procenta v mapě poté uvádí, nakolik je tento základní počet naplněn.
"Vzali jsme materiál na vědomí. Varováním je hlavně průměrný věk, který je už teď dost vysoký," uvedla senátorka a lékařka Alena Dernerová, která sedí ve správní radě pojišťovny za hnutí ANO.
Málo lékařů kolem velkých měst
Zpráva VZP upozorňuje na to, že nedostatek lékařů pro dospělé je především kolem tří velkých měst - Prahy, Plzně a Brna - a také v okresech Domažlice, Cheb a Chomutov. V Plzeňském a Jihočeském kraji navíc pacienti musí řešit i další problém: než se dostanou k lékaři, může to trvat i hodinu.
I když z map na první pohled vyplývá, že největší problémy jsou právě v okolí velkých českých měst, podle mluvčího VZP Oldřicha Tichého tomu tak ve skutečnosti nemusí být.
Máte rádi Aktuálně.cz?
Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!
"Pro tyto lokality jsou přirozeným spádovým územím právě velké aglomerace, kam stejně velká část obyvatel okolí dojíždí do práce, do školy, za zábavou, a tedy logicky i k lékaři. A tyto velké aglomerace mají také výrazně 'nadoptimální' kapacitu praktiků," prohlásil Tichý.
U pediatrů pak VZP uvádí, že nejohroženějším okresem je zmíněný Tachov, kde ale současně žije nejméně dětí v republice. Naopak na Teplicku je lékařů dostatek, ovšem stárnou a neobčerstvuje je nová generace: čtyřicet procent z nich přesáhlo věkovou hranici 65 let.
Čekací doby jsou minimální
Mezi zkušené lékařky s letitou praxí patří i pediatrička Alena Klímová, která ordinuje v obci Zliv na Českobudějovicku. I tento region patří, co se nedostatku dětských lékařů týká, mezi nejohroženější okresy.
Klímová se stará o necelou tisícovku dětí. Když sama není nemocná, ošetřit takový počet pacientů prý není problém. "Pokud není zrovna epidemie, jsou pacienti ošetřeni rychle, čekací doby jsou minimální," říká Klímová.
Trápí ji ale administrativní povinnosti, které nesouvisejí s lékařskou praxí. Například vyplňování různých dokumentů pro pojišťovnu nebo potvrzení pro pacienty.
Mladí na vesnici nechtějí
Mimo jiné i proto tyto starší lékaře nestřídají v menších obcích mladí doktoři, kteří dávají přednost ordinacím ve velkých městech nebo práci v nemocnicích. Tam mají díky přesčasům mnohem vyšší platy, než když se zaučují jako budoucí praktici.
"Stát by to měl řešit formou různých pobídek. Města nebo obce, kde je lékařů nedostatek, by měly mladým doktorům nabízet pronájem ordinace za symbolickou částku nebo ubytování v místě, jak je tomu v Rakousku nebo Německu," prohlásil mluvčí České lékařské komory Michal Sojka.
"Zároveň je potřeba upravit úhrady ze strany pojišťoven, aby byla zohledněna tato 'neatraktivita'," dodal Sojka.
Zubařů i gynekologů je dost
U zubařů a gynekologů statistici podobné potíže nezachytili. Výraznější nedostatek zubařů je pouze na Mělnicku a Českolipsku a v okolí Prahy. Přitom v samotném hlavním městě jich naopak hodně přebývá.
Nejlépe zajištěna je podle dat VZP gynekologie. Ve velkých městech působí i dvojnásobek či trojnásobek potřebného počtu specialistů. Přesto ale existuje řada lokalit, z nichž se pacientky dostávají ke svému gynekologovi složitě - cesta jim trvá v některých případech i pětatřicet minut.
