Praha - Česko-francouzský vědecký tým odhalil, že uměle vytvořené kmenové buňky z buněk normálních mohou v budoucnu zásadně pomoci při léčbě pacientů po mozkové mrtvici. Oznámil Jan Martinek z tiskového odboru Akademie věd České republiky.
Pavla Jendelová z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, která se bude podílet na jednom z klíčových výzkumných programů projektu BIOCEV se se svým vědeckým týmem dlouhodobě zabývá výzkumem kmenových buněk a jejich využitím k léčbě poranění mozku a míchy.
Pro regeneraci poškozených nervových tkání používá porézní biomateriály, které jsou implantovány do místa poranění a postupně prorůstají buňkami.
S francouzskými kolegy použila uměle vytvořené kmenové buňky z buněk normálních (indukované pluripotentní kmenové buňky) k léčbě části mozků potkanů poškozených mrtvicí.
Vědci ukázali, že nervové kmenové buňky vzniklé z indukovaných pluripotentních kmenových buněk mají v tomto případě dvojí účinek. V prvních měsících uvolňují látky, které snižují odumírání důležitých struktur v mozku a které podporují regeneraci nervové tkáně. To vede ke snížení neurologického deficitu způsobeného mrtvicí.
V dalších měsících dochází k začleňování diferencovaných buněk do mozkových struktur příjemce a k rekonstrukci příslušných nervových drah.
Tyto výsledky významně rozšiřují dříve získané poznatky o mozkových transplantacích a ukazuje se, že indukované pluripotentní kmenové buňky mají po transplantaci do místa postiženého mozkovou mrtvicí schopnost zvrátit způsobené poškození a zastavit degeneraci odlehlejších částí mozku, které jsou propojeny s poškozeným místem.
Indukované pluripotentní kmenové buňky by mohly být také využity pro vybudování "buněčné banky" rozličných imunologických variant těchto buněk, která by byla ideálním zdrojem pro budoucí léčbu pacientů po mozkové mrtvici, uvedla Jendelová
