Foto: Aktuálně.cz

Ještě před dvaceti lety tvořilo středočeskou vesnici Herink jen pár domků, které obklopovala rozsáhlá pole. Mezi místními se říkalo, že zdejší půda patřila k těm vůbec nejúrodnějším v Česku. Dnes zde ale místo obilí rostou domy. Pozemky skoupil developer a pole jsou pryč.

Jak se rozrostl středočeský Herink(2004-2021)

Mapy: Český úřad zeměměřický a katastrální | Aktuálně.cz

Podobná je situace v celém okolí Prahy. Město zde přeci jen vzniklo částečně i proto, jak úrodná zdejší půda je. Jenže se musí rozrůstat. A kam jinam než do okolních polí. Kde se neobjevily domy, tam se zase rozkládají obří průmyslové zóny, logistické komplexy a velkosklady. Téměř totožná je situace i v okolí Brna nebo Ostravy.

"Zemědělská půda nám ubývá velice rychle," varovala Jaroslava Janků z České zemědělské univerzity, která tento proces dlouhodobě studuje.

Zemědělská versus nezemědělská půda v ČR(v milionech hektarů, 1947 až 2022)

Od roku 2010 do loňského ledna zmizelo z české krajiny 98 tisíc hektarů orné půdy, vyplývá z dat Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. To je území, které je větší než dvě Prahy dohromady. A nejde jen o problém posledních let. Od počátku měření v roce 1966 jde o ztrátu 440 tisíc hektarů. To už je skoro celý Pardubický kraj.

V současné době je maximální ztráta půdy v Česku vyčíslena na přibližně 21 milionů tun ornice za rok. Půda přitom platí za neobnovitelný zdroj. Centimetrová vrstva se ve zdejších podmínkách vytváří zhruba sto let.

Podíl zemědělské půdy na celkové výměře obcí(v procentech)

Podle ministerstva životního prostředí se pak každý rok ze zemědělského půdního fondu vyškrtne kvůli výstavbě asi 700 hektarů půdy. Čtyřicet procent z toho se přitom týká nejkvalitnějších typů půd. Nejčastěji ustupují novým bytům, skladištím nebo dálnicím. K tomu se přidává stávající problém s erozí. Skoro polovinu veškeré půdy ohrožuje vodní eroze, třetinu pak větrná.

Důvod odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu(v hektarech, 2022)

"Naše velká města byla založena na kvalitních půdách. Velká města se nejvíce rozrůstají, proto si nejvíce zabíráme kvalitní půdu. Zemědělství se pak přesouvá do vyšších poloh s nepříznivými půdně klimatickými podmínkami, kde jsou pozemky často náchylné k erozi. Tím pádem i výroba zemědělské produkce je více nákladná," řekla Janků.

Sklady už na kvalitní půdě neporostou. Dálnice a byty ano

Právě v průmyslových areálech a halách, kterých má Česko nejvíce na obyvatele ve střední Evropě, vidí největší problém ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

"Všude na Západě se za zábor zemědělské půdy platí výrazně více. Je třeba stavět na brownfieldech a na bývalých nádražích a areálech, kam se má primárně koncipovat rozvoj. Je třeba stavět rozumněji a do výšky," uvedl Hladík. Podle dat ministerstva průmyslu a obchodu je v Česku více než 60 tisíc kilometrů čtverečních brownfieldů.

Ministerstvo tedy chystá změny v novele, kterou už schválila sněmovna a vstoupit v platnost by mohla v polovině letoška. Na nejkvalitnějších půdách zakáže stavbu skladů, průmyslových areálů a fotovoltaických elektráren přesahujících jeden hektar.

Podlahová plocha nových budov pro průmysl a skladování(2006-2022, v tis. m²)

Počet nově postavených budov pro průmysl a skladování(2006-2022)

"Logistické areály a obchodní centra obvykle zabírají velké plochy, ale samy o sobě mají omezenou hodnotu vzhledem k veřejným zájmům na ochraně životního prostředí," řekla mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová.

Čísla ministerstva ukazují, že ještě více hektarů než sklady a továrny každoročně zabere bytová výstavba. Na tu ale toto omezení stanovit nelze, některé obce leží zcela na nejúrodnějších půdách, a znemožnil by se tak jejich rozvoj, dodala mluvčí.

České zákony dělí půdu podle kvality do pěti skupin, ochrana by se měla týkat prvních dvou. U dalších tří by se pak měl zdražit poplatek za vynětí ze zemědělského půdního fondu. Jak dříve informovaly Hospodářské noviny, zatímco dnes částka činí 24 korun za metr čtvereční u půdy třetí třídy a 18 korun za čtvrtou a pátou třídu, nově to má být 300, respektive 240 korun.

"Bezzubá" reforma

"Myšlenka je to dobrá, ale ve výsledku bude reforma bezzubá," míní Jaroslava Janků ze zemědělské univerzity. Zaprvé návrh počítá s pětiletým přechodným obdobím, během kterého se bude moct ještě stavět bez omezení, upozornila.

Navíc se týká jen úzké skupiny výstavby. Jak ukázala aktuální zpráva o stavu životního prostředí, v roce 2022 se celkem 356 hektarů zemědělské a lesní půdy zabralo silniční infrastrukturou. Na tu se ale zákon nevztahuje, stavba bytů nebo silnic bude moct dál pokračovat i na nejkvalitnějších půdách.

Upozornila rovněž na to, že kritéria pro hodnocení kvality půdy se už zhruba padesát let téměř nezměnila. Nemusí tak odpovídat moderním nárokům na kvalitní půdu, které přinesla například klimatická změna. "I půdy současných nižších tříd mohou být klíčové například k zadržování vody v krajině," řekla Janků.