Jen něco přes deset minut od železniční zastávky Brno-Židenice autobus zastaví na stanici Velká Klajdovka. Zde je stejnojmenná přírodní památka, stepní a lesostepní svahy, na nichž se vyskytuje velké množství chráněných rostlin a živočichů.
To ale ještě není hlavní cíl cesty. Kdo bude pokračovat dále po žluté značce, dojde k Hádeckým lomům, kde se dříve těžil vápenec. Neocitnete se ale v nějaké zašlé průmyslové oblasti, nýbrž v nádherné a nečekané divočině na kraji Brna. Zdejší členové Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) upozorňují, že poslední dobou jde o populární místo pro rekreaci rodin s dětmi i pro sportovce, ale mnoho lidí o bohatství zdejší přírody stále netuší. Někteří se mu dokonce vyhýbají v domnění, že někdejší vrch Hády zničil mnohovrstevnatý lom a zhyzdil i zdejší krajinu.
"V lomu a jeho okolí však překvapivě najdete živou i neživou přírodu v bohatství mnohem větším než kdekoli v okolí," upozorňuje Jan Moravec z ČSOP. Jeho slova potvrzuje fakt, že se zde vyskytují hned čtyři chráněná území - kromě zmiňované Velké Klajdovky i Hádecká planinka, Kavky a Růženin lom.
Zdejším ochráncům přírody se po ukončení těžby v 90. letech 20. století podařilo zachránit území před zástavbou. Částečně ho dokonce získali do vlastnictví a provádí zde rekultivaci krajiny. Místo také postupně otvírají a představují veřejnosti. V roce 2014 tu v rámci programu Blíž přírodě vybudovali stezku s názvem Hádecké lomy a okolí.
Dvoukilometrový okruh naučné stezky provede návštěvníky po samotném lomu, zavede je na vyhlídku, z níž je možné zhlédnout jižní Moravu až po rakouskou hranici a v lomu Džungle se lidé mohou pokochat farmou, kde chovají ovce a lamy alpaky. Kromě toho je tu stanoviště vzácných orchidejí. Zdejší kout krajiny také ukazuje, jak rychle se příroda dokáže měnit bez zásahů člověka.
Najdeme zde i Růženin lom, který Jan Moravec považuje za jeden z nejhezčích českých vápencových lomů. Zdejší ochránci ho rekultivovali mezi prvními. Brňané s oblibou navštěvují zdejší jezera, mokřad, stepní ladu i suťové svahy. Ochránci přírody zde zbudovali cestu rákosím, které dorůstá až do výšky tří metrů. Stopy na povalovém chodníčku napovídají, která zvířata se v rákosinách ukrývají, včetně ohroženého chřástala vodního či ledňáčka říčního.
Devadesát let se tu těžilo. Krajina se změnila, ale přežila
Celá lokalita má přitom značně pohnutý příběh. Jak upozorňuje Jan Moravec, v 19. století patřily Hády (z německého Heide - planina) k botanicky nejcennějším územím jižní Moravy hned vedle Pálavy či Podyjí. "V roce 1908 však zahájila provoz cementárna v nedalekých Maloměřicích, výrazně vzrostla spotřeba vápence a do úbočí Hádů se začaly nemilosrdně zakusovat lomy," vypráví. Oblast se také postupně znepřístupnila veřejnosti.
Devadesát let těžby však podle Moravce nezdecimovalo přírodu tak, jak očekávali. "K velkému překvapení mnohých se ukázalo, že zachovaná zůstala část svahu přímo mezi lomy, která byla dlouho schovaná před zraky veřejnosti i odborníků za oplocením těžebního areálu," říká Moravec. Pouze tam, kde kdysi bývaly sady a políčka, nastoupila stepní a lesostepní vegetace. Experti zde zaznamenali 200 druhů vyšších rostlin, z nichž čtyři desítky jsou na červeném seznamu.
Na stepní a lesostepní biotopy se navázalo zejména množství bezobratlých, z těch známějších třeba kudlanka nábožná, saranče modrokřídlá či pavouk stepník rudý. Zdejší krajinu obývá i řada plazů včetně ještěrky zelené. Překvapivě, neboť zde byla považována za vyhynulou.
Jenže ani tak nemělo toto místo zprvu vyhráno. Do dlouhá léta uzavřeného prostoru se začali stahovat především sběrači kovů, bezdomovci a ti, kteří zakládali nelegální skládky. Aby ochránci přitáhli zpátky vítané návštěvníky, zřídili zde chov lam a environmentální Lamacentrum, kam začaly docházet školy, školky i veřejnost. Hádecké lomy od té doby opět patří k oblíbeným destinacím obyvatel Brna i širšího okolí.
