Praha - Hodiny a hodiny čekání, informace jen v cizím neznámém jazyce a k tomu nejistota, zda se vůbec dostanete na řadu. Tak popisují cizinci bránu do Česka - úřadovnu pražské cizinecké policie.
"Poznal jsem cizineckou policii v Holandsku, Venezuele i Dominikánské republice. A všude fungovala lépe než tady. Na pražské cizinecké policii jsem si nikdy nepřipadal jako na úřadu v civilizované zemi," říká Colin Shea, americký manažer, který pracuje v Česku od roku 1995.
Než se v roce 2005 oženil, musel si každoročně zařízovat potvrzení o dlouhodobém pobytu. Někdy jej to stálo i tři pracovní dny. A vždy pořádnou dávku stresu.
"Čekal jsem ve frontě vždy od půl šesté ráno, někteří vytrvalci tam i přespávali. Když se otevřelo, všichni se hlava nehlava hrnuli dovnitř. Nefungoval žádný systém pořadníků, prostě chaos," popisuje své zážitky Shea.
Jako většina cizinců zažil ještě starou služebnu v Olšanské ulici na Žižkově, která proslula zejména nekonečnými frontami. Letos v lednu se úřad přestěhoval.
Policie se stěhuje, fronty také
Moderní budova v Koněvově ulici už je vybavena automaty na pořadová čísla. Staré nemoci si však cizinecká policie přestěhovala s sebou.
"Dnes je to dobré, přede mnou jenom 64 lidí, to se snad dočkám. Manžel tady byl včera od rána a dnes musel přijít znovu, protože na něj nedošla řada," říká v nové úřadovně mladá žena v oddělení pro občany EU.
Je devět ráno, dvě hodiny od zahájení provozu a žena v ruce šťastně svírá pořadový lístek. Ti, kdo přišli po deváté, mají smůlu. Automat na pořadí už totiž nefunguje. Žadatelé musí počkat, až úředníci odbaví dlouhou frontu před nimi.
"Máme nedostatek zaměstnanců. Za poslední tři roky přibylo v Praze cizinců o 30 tisíc, ale počet našich zaměstnanců se nezměnil. Žádáme o další tabulková místa," říká Radomíra Teubnerová, zástupkyně ředitele pražské cizinecké policie.
Místa nepřidáme, není odkud
Policejní prezidium vidí navyšování míst skepticky. "Museli bychom ubrat místa jinde," říká mluvčí prezídia Pavel Hanták. "Nebráníme se ale tomu, aby se přerozdělila místa v cizinecké policii. Méně vytížené služebny by mohly posílit například tu pražskou," dodává.
Jeho kolegyně, mluvčí cizinecké police Kateřina Jirgesová, tuto možnost připouští. "Před vstupem do Schengenu se budou zřejmě tabulková místa rekonstruovat, takže některé služebny budou zřejmě posíleny," říká.
Podle cizinců, kteří mají s cizineckou policií zkušenost, však problém netkví jenom v nedostatku pracovníků.
"Spousta práce se tam dělá neefektivně. Vyžadují třeba, aby si člověk pro každý dokument přišel osobně. Osmdesát procent agendy by přitom šlo vyřídit poštou," říká Colin Shea, povoláním marketingový analytik.
Místo v řadě za 300
Počet cizinců v Praze
Rok Počet 2004 76 764 2005 89 911 2006 106 617
Nefungující úřad pak má konkrétní projevy.
"Před čtrnácti dny jsem byla žádat v Koněvově ulici o prodloužení pobytu. Kolem automatu se tlačil chumel lidí, stroj ale žádné lístky nevydával," líčí svůj zažitek Olga Belushová, studentka ekonomie původem z Běloruska. "Čekala jsem asi dvě hodiny, ale pořád nic. Pak přišel zlatem ověšený chlapík a povídá: Chcete lístky? Za tři stovky je můžete mít. Nemohla jsem už čekat, tak jsem si jeden koupila."
Stejnou zkušenost má také Alija Kurmanbajeva z Kazachstánu, která pracuje v pražské IT firmě. "Byla jsem si pro prodloužení pobytu letos v únoru, čekala jsem od čtyř ráno, přesto se na mě lístky nedostaly. Venku je pak nějaký chlap nabízel za tisíc korun, asi proto, že byl mráz," vysvětluje vyšší cenu Alija Kurmanbajeva, která lístek nekoupila.
Radomíra Treubnerová z cizinecké policie o prodávání lístků ví. Není to ale podle ní častá praxe. "Cizinci to nahlásili několikrát. Nikdy to ale nebyli ochotní potvrdit do protokolu. Takže je to takové jedna paní povídala," říká.
Žádné opatření proti prodejcům lístků nechystá.
Cizí jazyky? Nejsou třeba...
Výtky cizinců míří také na jazykové vybavení policistů. "Nejhorší to bylo na začátku, když jsem ještě neuměla česky," vzpomíná Alija Kurmanbajeva. "Nikdo tam neuměl anglicky, úřednice na mne mluvily pomalu česky a myslely si, že je musím pochopit," usmívá se.
Cizí jazyky nepatří mezi silné stránky cizinecké policie ani dnes. Chybí i mezi povinnými kritérii pro výběr zaměstnanců. "Požadujeme středoškolské vzdělání s maturitou, dobrý zdravotní stav a nějaké základní jazykové znalosti, ale to není podmínka," říká Radomíra Treubnerová.
"Jednacím jazykem na cizinecké policii je čeština, takže pokud někdo nerozumí, musí si obstarat tlumočníka," dodává.
Její slova potvrzuje i pohled na nástěnky v budově. V oddělení pro občany EU jsou všechny informace jenom v češtině.
"Tomu vůbec nerozumím. Nemůžou přece chtít, aby každý cizinec, který sem přijde, uměl hned na začátku česky," rozčiluje se Colin Shea, rodák z New Hampshire.
Radomíra Treubnerová z pražské cizinecké policie si nespokojenost cizinců vysvětluje jinak.
"Jsou klienti, kteří jsou nespokojení, protože třeba nemají všechno v pořádku. Ti samozřejmě budou nespokojení vždy. Ti, kteří všechno v pořádku mají a dodržují pravidla, ti potom problémy nemají," myslí si.
