Tetřívek obecný zimuje pod slabou vrstvou sněhu, kde má vyhloubenou noru. Své útočiště opouští každé ráno a každý večer, kdy vyráží doplnit drahocenné zásoby energie, jejichž velkou část musí pták vynaložit na přežití v zimním období.

Každé vyrušení však tetřívkovi ubírá na silách, a tedy i na jeho šancích přetrpět chladné podmínky. "Ten pták v zimě nemá moc možností, kde by si mohl doplnit energii. V zimě se živí pupeny listnatých dřevin, pupeny borůvčí, vřesů, jehličím a podobně, a to není žádná energetická bomba. Pokud je vyrušen opakovaně, což je třeba už dvakrát, může to pro něj být fatální," říká Jakub Kašpar z vedení Krkonošského národního parku (KRNAP).

Místa, kde tetřívek zimuje, jsou v Krkonoších jasně značena a za jejich hranice už turisté nemají vstoupit. Jak ale dokládají fotografie správců parku, řada lidí na tento zákaz nehledí. "Se značenou cestou tetřívek počítá. Ví, že tam je a že se na ní něco děje. Pochopitelně si tedy noru udělá dál od té cesty. Pokud ale lidé sejdou z té cesty a jezdí tam na lyžích nebo na skútru, je to zásadní problém pro takto kriticky ohroženého živočicha," shrnuje Kašpar.

Hrozí pokuty

Park proto posílil hlídky, které dohlížejí na dodržování vyznačených tras. "Tak takhle fakt ne! Tam, kde nestačí domluva, nastupují sankce - několikatisícové pokuty na místě, případně násobně vyšší ve správním řízení," stojí na Facebooku KRNAP.

Domovem tetřívka obecného jsou hlavně oblasti Skandinávie a Sibiře. Ve střední Evropě se vyskytuje většinou pouze v horských oblastech. V našich oblastech jde zejména o Krkonoše a Jizerské hory. Podle Kašpara momentálně celá krkonošská populace tetřívka obecného stojí na asi pětasedmdesáti samcích. V Jizerských horách se číslo pohybuje kolem třicítky. Podle KRNAP za posledních čtyřicet let stav tetřívka obecného poklesl o 80 %.