Brusel - Až 25 miliard eur je podle EU potřeba na to, aby se evropské jaderné elektrárny staly odolnější vůči extrémům, jako jsou zemětřesení či záplavy.
Zátěžové testy evropských jaderných elektráren, k nimž Evropská unie přistoupila po havárii v japonské Fukušimě, ukázaly množství nedostatků. Výtky se týkají i českých elektráren v Temelíně a Dukovanech.
Žádnou z evropských elektráren ale není třeba uzavřít, úroveň bezpečnosti je obecně vysoká, uvedla Evropská komise. Téměř u všech je však podle ní třeba bezpečnost zlepšit.
O doporučeních Evropské komise se ve čtvrtek mluvilo i na půdě Evropského parlamentu, ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, jehož místopředsedou je Evžen Tošenovský z ODS.
„Sdělení ukazuje, že se Evropská komise snaží otázku jádra politizovat, a to je nepřípustné. Pravomoc posuzovat bezpečnost jaderných elektráren má kolegium odborníků a nemůže být přenášena na bruselské euroúředníky," uvedl po jednání europoslanec.
Stigmatizace jádra?
Eurokomisaři pro energetiku, Němci Güntheru Oettingerovi Tošenovský vyčítá, že se údajně snaží rozšířit pravomoci Bruselu týkající se jaderné energetiky. Stejné obavy mají i čeští vládní představitelé. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba odmítl v ČT, že se jedná o "nedostatky", prý jsou jen potřeba zlepšení.
Čeští představitelé upozorňují na fakt, že podle Lisabonské smlouvy je energetický mix v kompetenci národních politiků.
Podobně odtažitě se ke zprávě a doporučením staví i ČSSD. "Členské státy podstoupily testy dobrovolně, výsledkem je ale mediální stigmatizace jaderné energie jako takové a některých konkrétních jaderných zařízení, například české elektrárny Temelín," uvedl sociálnědemokratický europoslanec Pavel Poc.
Komise zmínila, že celkové náklady spjaté s odstraněním nedostatků by mohly na reaktor dosahovat zhruba 30 až 200 milionů eur.
Testy zkoumaly, jak jsou elektrárny připraveny vypořádat se s extrémními případy, jako jsou ničivá zemětřesení či záplavy. Výsledky ukazují, že ne ve všech státech a u všech elektráren se uplatňují nejvyšší mezinárodní standardy a nejlepší osvědčené postupy.
Českým úřadům experti například doporučili, aby zvážily řadu úprav a kroků. Jde třeba o zvýšení ochrany naftových čerpadel pro případ povodní a o úpravy týkající se operací se zpětným obvodem.
Česko má podle Drábové plán pro realizaci opatření, která ze zátěžových testů vyplynula. Některá opatření již byla realizována, některá další jsou dlouhodobějšího charakteru, sdělila Drábová ČTK.
Podle Ladislava Kříže, mluvčího společnosti ČEZ, která české jaderné elektrárny provozuje, zátěžové testy neukázaly žádné nedostatky, nýbrž podněty pro další zlepšení. "Tyto podněty jsou už promítnuty do úkolů našeho akčního plánu, který již plníme. Například v případě Dukovan šlo o 29 zlepšení, z nichž již polovina již je realizovaných a na dalších se pracuje.
Náklady na tato zlepšení v obou jaderných elektrárnách jdou nad 1,5 miliardy korun," uvedl Kříž.
V testech všech evropských elektráren se mimo jiné ukázalo, že moderní standardy pro kalkulaci rizik ze zemětřesení nebyly při plánování elektráren brány v potaz u 54 ze 145 reaktorů v EU (37 procent). U povodní se to týká 62 reaktorů (43 procent). Mezinárodní doporučení týkající se seizmických nebezpečí nesplňuje 65 reaktorů (45 procent).
Brusel vyzval státy, aby rychle začaly doporučení převádět do praxe. Do konce roku by měly země nastínit plán, jak, co a kdy hodlají udělat. Celkem bylo prozkoumáno 145 reaktorů v 15 členských zemích EU, z toho šest v Dukovanech a Temelíně.
České úřady už ve středu v reakci na zprávy některých médií, která část závěrů z testů zveřejnila, uvedly, že elektrárny v Temelíně a Dukovanech nemají žádné vážné problémy s bezpečností. Stejné stanovisko zaujal provozovatel elektráren ČEZ.
