Liberec - Poutače na šampionát vyskakují na kolemjdoucí na každém kroku, před radnicí se tyčí železná konstrukce pódia, ulicemi voní svařené víno a klobásy.
Dnes začíná mistrovství světa v klasickém lyžování, které stálo státní kasu kolem jedné a půl miliardy korun a ministr školství ho nazval Temelínem českého sportu.
Stále sněží a ještě před několika dny rozbahněný Liberec získal teď až pohádkový nádech. Paprsky únorového slunce střídají mraky a z nich se valí přívaly „zlata z nebe", jak pojmenovala sníh šéfka mistrovství světa Kateřina Neumannová.
Počasí organizátorům po mnohých útrapách nakonec přeje. Horší to je ovšem se samotnými obyvateli pořádajícího města. Zdrženlivou atmosféru totiž nezlomila ani neočekávaná sněhová nadílka.
„Tak nakonec se těch patnáct stupňů nad nulou, jarní sluníčko a velká ostuda nekonají. Škoda," usmívá Honza. Je z Liberce a studuje tu vysokou školu. Celé jméno prozradit nechce.
„Tady jsou schopní si pak myslet, že jim to jejich mistrovství sabotuju," vysvětluje a připomíná nedávné útoky na areál Vesec. Někdo tam zřejmě úmyslně zapálil mobilní záchodky a ještě dříve hlásili organizátoři útoky na sněžná děla.
Je to pro nás drahé
„Napište tam, že tu jsou všichni pěkně naštvaní," reaguje mladá matka, která s kamarádkou tlačí kočárky v čerstvě napadaném sněhu.
Obě jsou z Liberce a shodují se v jednom, toto mistrovství není pro Liberečany. „Lístky jsou skutečně hodně drahé. To prostě pro nás není. Přes noc také většina restaurací zdražila, tak teď ani nemáme kam zajít na kafe," líčí druhá z žen.
Dalo by se to nazvat libereckým paradoxem. Místo toho, aby byli lidé na pořádání mistrovství pyšní, mnozí jej odmítají, jiní alespoň ignorují, někteří dokonce z Liberce kvůli mistrovství odjeli.
„To negativní jednoznačně vzniklo, když se začaly přetřásat spory ve vedení šampionátu. Lidé měli pocit, že každému jde jen o vlastní peníze a vlastní kapsy, a postupně se jim z toho vytratilo to společensky povznášející pro Liberec," míní Josef Šorm, ředitel jedné z největších a zároveň nejstarších libereckých středních škol, známý také jako liberecký patriot.
Jen ať to dobře dopadne
Sám přiznává, že k mistrovství měl výhrady. „Teď ale už jen pořadatelům přeji, aby to všechno dobře dopadlo. Jinak by to byla ostuda pro celý Liberec," reagoval na otázku, jak on sám vnímá liberecký šampionát.
Obdobně situaci hodnotí i bývalá lyžařská reprezentantka a v současnosti liberecká zastupitelka Zuzana Kocumová. „Vím, že hodně lidí raději odjelo," přitakává.
„Myslím, že za to skutečně může to, že se pořádání vzalo z rukou takzvanému libereckému týmu. Dřív to bylo pojímáno spíše neutrálně, teď už hlavně negativně," míní. „Je však otázka, jestli se s tím dalo během toho roku něco udělat."
Ještě před rokem si totiž Neumannová se svým týmem slibovala, že se na odmítavý postoj Liberečanů zaměří a pokusí se jej změnit. Dokonce tomu věnovala jednu tiskovou konferenci, kam si přivedla renomované experty.
Z vizí které tehdy padaly, se uskutečnilo málo co. Na vylepšení celkové tváře mistrovství byla jeho šéfka připravena uvolnit přibližně 50 milionů. Jaký byl konečný rozpočet, zatím nebyli organizátoři schopni sdělit.
„Kdo něco principielně odmítá, ten se dá asi špatně přesvědčit," míní liberecký primátor Jiří Kittner. Podle něj bude mistrovství vydařené.
„Areály jsou pěkné, počasí je pěkné… Ten postoj ale tak trochu nechápu, nikoho tím nepotrestají. Mistrovství stejně bude a oni o něj přijdou. Je to jedinečná šance, něco zajímavého vidět, ochudí jen sebe," komentuje náladu ve městě primátor.
Dělali jsme, co jsme mohli
Také tým organizátorů si myslí, že odpor proti šampionátu se obrátí jen proti Liberečanům samým. „Nakonec budou litovat. Šampionát proběhne a oni najednou zjistí, že o něj přišli," míní mluvčí mistrovství Zdeněk Soudný.
O tom, že pro prolomení odmítavého postoje obyvatel pořádajícího města udělali vše, je podle svých slov přesvědčený.
„Publikovali jsme brožury s informacemi, posílali přání k Novému roku v podobě čajů, pořádali propagační akce přímo na náměstí nebo v obchodních centrech, dny otevřených dveří, soutěže. Liberečané mají na městskou kartu dvacetiprocentní slevu, lidem ve Vesci jsme dali dvě vstupenky na libovolnou akci…," chrlí jednu akci za druhou mluvčí.
Paradoxně některé se nevyvinuly pro mistrovství příliš šťastně. Volné vstupenky do Vesce dorazily až poté, co si místní stěžovali proti hluku ze sněžných děl. A dárek proto považovali spíš za úplatek, aby mlčeli.
Mistrovský čaj zase putoval až do Jablonce a podle mnohých tam skončil rovnou v koši. Mezi oběma městy totiž panuje tradiční rivalita a oslovení „milí Liberečáci" je v Jablonci ochoten skousnout málokdo.
