Tajný rozkaz: Komunisté byli připraveni použít i plyn

Jan Gazdík Jan Gazdík
28. 5. 2013 16:05
Deník Insider získal dokument - tvrdý represivní plán, jak zajistit veřejný pořádek
Protesty proti reformě v roce 1953 na unikátním snímku.
Protesty proti reformě v roce 1953 na unikátním snímku. | Foto: Státní oblastní archiv v Plzni

Praha - Masové protesty proti komunistickému režimu, které vyvolala peněžní reforma, od níž tento týden uplyne 60 let, vedly komunisty k vytvoření tvrdého represivního plánu, jak zajistit veřejný pořádek.

Píše o tom ve svém aktuálním vydání deník Insider s tím, že vedení komunistické strany nařídilo v době po revoltě dělníků v Plzni a dalších městech vznik speciální skupiny oficiálně zvané "Ústřední štáb pro likvidaci nepokojů, demonstrací a pokusů kontrarevolučních elementů o vyvolání povstání".

Dokument, jehož celý obsah byl až dosud znám jen několika málo historikům, má redakce Insideru k dispozici.

Plyně z něj, že režim byl odhodlán dojít až na nejvyšší hranici represí včetně střelby do prostestujících či použití těžké vojenské techniky.

Křehká moc všemocných

Komunisty ustavený štáb měl tři členy. Sestával z prvního tajemníka komunistické strany Antonína Novotného, ministra národní obrany Alexeje Čepičky a ministra vnitra Rudolfa Baráka, kteří disponovali nikým a ničím neomezenou pravomocí. Mohli rozhodovat o tom, že se demonstrace nespokojených s režimem budou potlačovat střelbou.

Jen tato "trojka" mohla také dát pokyn k nasazení tanků, děl, minometů, obrněných transportérů či větších armádních jednotek...

Přečtěte si podrobnosti o sedmistránkovém přísně utajovaném dokumentu v placeném deníku Insider.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Americká vláda po smrti dvou černochů zahájila vyšetřování policejní praxe v Minneapolisu

Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland oznámil plán rozsáhlého vyšetřování policejní praxe v Minneapolisu, které prověří přístup k používání síly či možné problémy s diskriminací. Krok přichází souběžně s procesem s nyní již bývalým členem policejního sboru, jehož čeká trest za smrt černocha George Floyda, a po nepokojích vyvolaných policejním novým zásahem, který rovněž skončil smrtí muže tmavé pleti. Garland dal už dříve najevo, že boj proti nepřiměřeným zásahům strážců zákona považuje za jednu z priorit.

K situaci v Minneapolisu přitáhlo pozornost počínání policisty Dereka Chauvina, který byl loni v květnu natočen, jak několik minut klečí na krku Floyda, zatímco 46letý černoch si stěžuje na problémy s dýcháním a nakonec přestává jevit známky života. Případ vyvolal masivní protesty a Chauvin byl toto úterý shledán vinným z vraždy druhého stupně i zabití, což podle médií přineslo mnohým Američanům úlevu. O výši trestu se rozhodne za osm týdnů.

Městem během procesu s Chauvinem otřásl další kontroverzní zákrok proti černochovi, když policistka zastřelila 20letého Daunteho Wrighta, který nespolupracoval při zatýkání. Na počátku incidentu byla kontrola kvůli údajně neplatné registrační známce na automobilu. Následné několikadenní protesty u policejní centrály na předměstí Brooklyn Center pak provázely zprávy o tvrdém postupu policie proti novinářům.

Ministerstvo spravedlnosti už vyšetřuje, zda policisté zapojení do zásahu proti Floydovi neporušili jeho občanská práva. Nově ohlášené vyšetřování však podle informací agentury AP má mít mnohem širší dopad. Zaměří se na celou policii a může vyústit v zásadní změny policejní praxe.

Zdroj: ČTK
Další zprávy