V její hlavě se zrodil nápad na integraci. "Děti, které z ní vyjdou, končí na úřadech práce. Považuji to za neúctu k těmto dětem."
Když úředníci zjistili, že i v jejich regionu ubývá dětí, rozhodla se spojit příjemné s užitečným. Děti léta odklízené z očí se dostanou do kontaktu se svými vrstevníky. "K tomu je zapotřebí podpora obce a osvícené vedení školy," říká Wenigerová.
Zatím takovou kombinaci našli u dvou obcí, minulý týden k nim přibyly další čtyři. "Není to sice velký počet, ale došlo k prolomení bariéry," vysvětluje náměstkyně.
Jedním z průkopníků jsou Odry asi padesát kilometrů jižně od Ostravy. Tam se už dnes potkávají na chodbách místní školy děti různých etnik i odlišného sociálního zázemí.
Infobox
- Experiment ministerstva školství
První krok
Na první pohled vypadá zasněžená škola na úpatí kopce jako každá jiná. Uvnitř ale skotačí i děti, které byly dříve odklizeny do zvláštní školy. V oderské základní škole Komenského jich je dnes takových dvanáct.
Krajský nápad dostal v Odrách zelenou a děti ze zvláštní školy přešly do dvou základních. Přestože v Odrách udělali první krok, k ideálu má i oderská integrace ještě daleko.
Žáci bývalé zvláštní školy, mají zvláštní vchod a speciální třídu v suterénu po bývalé družině. V malé místnosti s pomalovanými stěnami sedí několik žáků. Na první pohled je znát, že jsou různě staří. Do jedné třídy chodí dohromady žáci čtyř ročníků.
"Původně jsme chtěli, aby chodili do běžných tříd, ale ukázalo se, že mají ze zvláštní velké zpoždění," vysvětluje šéf školského odboru Petr Šustek, proč mají speciální třídu. "V tuto chvíli by pro ně integrace do normální třídy byla velkým stresem. Víme, že tohle není ideální a v budoucnu to chceme změnit."
Cesta k ideálu
Do běžných tříd zatím v Odrách chodí dva žáci, kteří by podle doporučení pedagogicko-psychologické poradny měli skončit ve zvláštní. Zatímco Jindřich s lehkou mozkovou disfunkcí společně s ostatními dětmi ve třetí třídě procvičuje pády, dole v malé tělocvičně hrají prvňáci vybíjenou. Mezi nimi i osmiletá Vanesa, drobná dívenka s velkýma tmavýma očima.
Podle psychologů patří do zvláštní, vedení školy se ale rozhodlo, že ji ponechá s ostatními. "Jde jí to, dělá pokroky a děti jí pomáhají," říká třídní učitelka Lenka Šmátelková. Vanesa sice vyčnívá ze třídy barvou pleti, spolužáci na ni ale nedají dopustit. "Moc toho neumí, ale dokáže si hrát a je kamarádská," říká její o dva roky mladší spolužačka Daniela.
Snahou školy je zrušit speciální třídu a integrovat všechny její děti do běžných tříd.
Podle zástupce ředitele školy a zároveň zastupitele města Radka Hendrycha není jiná cesta. "Jezdím hodně po světě a vidím, že se vyplácí vzdělávat všechny dohromady. Tak to musí jít i u nás," říká Hendrych. "Sám vidím, že ty děti nejsou hloupé, jen potřebují jiný přístup.
Za motivací do Itálie
Zanedlouho vyrazí někteří z nich do Itálie na paralympijské hry. "Chci, aby děti viděly, že i když mají nějaký handicap, mohou hodně dokázat," říká učitel. "Některé romské slečny už půl roku chodí na hodiny italštiny, aby se na paralympiádě domluvily."
Do měsíce chce škola společně s městem vyhodnotit výsledky integrace a hledat způsob, jak dosáhnout ideálu. Od města má škola plnou podporu, stejně tak od kraje, který na osobní asistenty vyčlenil letos bezmála tři miliony korun.
Krajské vzdělávací centrum také připravuje školení pro učitele, jak k dětem z minority přistupovat. "Oni žijí pro tento den a nehledí do budoucnosti. Není to ale naschvál, je to jejich národnostní odlišnost. Vzdělání není součástí jejich kultury," říká náměstkyně Wenigerová.
