Praha – Už jen na několika málo místech na Šumavě a v Beskydech může člověk v Česku zažít tmu, kterou znali naši předci. Jinak většinu území republiky pohlcuje každou noc takzvaný světelný smog z umělého osvětlení. Změnit to teď chce ve spolupráci s odborníky ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Na popud České astronomické společnosti ministr chce založit komisi odborníků, kteří mají přijít s konkrétními opatřeními, jak nežádoucí noční přesvětlení zmírnit. "Chystám se oslovit i ministerstvo průmyslu, dopravy a také resort místního rozvoje. Na všechna tato odvětví totiž má světelný smog vliv," vysvětluje Brabec. Zmapovat, jak na tom vůbec Česko se světelným znečištěním je, ale hlavně navrhnout konkrétní změny, by komise podle jeho představ měla do půl roku.
Posvítit si na lampy
Nejdůležitější proměnou by mělo projít veřejné osvětlení, které patří mezi klíčové zdroje světelného smogu. "Technické normy paradoxně upravují minimální svítivost pouličních lamp. Nijak už ale neomezují maximální hladinu světla," poukazuje na jeden z paradoxů Martin Petrásek ze Slezské univerzity, který je zároveň předsedou představenstva technických služeb Opavy. Právě aktivní boj slezského města s pouličním smogem si bere ministr Brabec za příklad.
Dalším častým problémem jsou lampy, které neosvětlují pouze prostor pod sebou, ale vyzařují světlo i nahoru. "Odhaduje se, že až 40 procent světla z veřejného osvětlení je bezúčelné, zbytečné. A těch 40 procent také zbytečně zaplatíme," dodává Pavel Suchan z České astronomické společnosti, který má ve vládní komisi také usednout.
Kromě pouličních lamp se na světelném smogu podílí velkou měrou také přesvícené průmyslové areály a obchodní centra nebo velkoformátové billboardy. Jeden takový zdroj přitom dokáže "zamořit" světlem oblast desítek kilometrů daleko.
Motivace místo represe
"Řešení světelného smogu by nemělo být represivní," myslí si Petrásek. "Žádné zákazy svícení, rušení pouličních lamp. Ta cesta je jednoduchá. Stačí vytipovat světelné zdroje, které nesvítí správně, a jakmile to ekonomická situace dovolí, postupně je nahradit," navrhuje. Výhodné by to podle něj mělo být pro obě strany – snížení světelného znečištění pomůže lidem i přírodě a města a firmy díky němu zase ušetří nemalé částky za energie.
Jestli ze snah komise vzejde i nějaká konkrétní novela zákona, zatím není podle ministra Brabce jisté. "Chci napřed slyšet od měst a obcí, že je takový nástroj vůbec potřeba, že by ho uvítaly," říká. Na druhou stranu ale připouští, že za stávající legislativy se proti světelnému smogu brání jen obtížně. Jako příklad uvádí případ z libereckého pohraničí, které ozařovaly obří skleníky polského producenta rajčat. Ten se po protestech české strany rozhodl nechat pěstírny za jeden milion eur zakrýt roletami. "Bylo to ale jejich vstřícné gesto, donutit jsme je k tomu nijak nemohli," dodává Brabec.
Česko už se o regulaci světelného smogu v minulosti jednou pokusilo. Norma "přilepená" k zákonu o ochraně ovzduší ale zůstala bez prováděcí vyhlášky, a v roce 2003 ji proto parlament zase zrušil.
Vzor v Itálii nebo Slovinsku
Jak účinně lze se světelným smogem bojovat, se chce Česko inspirovat u několika evropských průkopníků. "V Itálii platí regulace pro veřejné osvětlení ve 14 regionech. Tamní zákon je velmi jasně a podrobně napsaný, je to dobrý vzor," myslí si astronom Pavel Suchan. Další zemí, která aktivně bojuje se světlem v noci, je Slovinsko. Letos tam vyprší lhůta, do které musí být pouliční lampy nastavené tak, aby osvětlovaly jen prostor pod nimi. Naopak Evropská unie dosud s žádnou jednotnou koncepcí boje se světelným smogem nepřišla.
Nespavost lidí, zmatená příroda a vyhozené peníze
Důsledky toho, že se naše prostředí de facto nikdy neponoří do úplné tmy, nejsou jen ekonomické. Pociťují je lidé i příroda. Lidské tělo kvůli tomu není schopné produkovat dostatek melatoninu, hormonu, který zajišťuje kvalitní spánek. Výsledkem je nespavost jako civilizační choroba, která dlouhodobě ničí naše zdraví.
Škodlivosti světelného smogu neunikají ani zvířata. Přesvětlená krajina mate noční predátory, narušuje migraci ptáků a může také za hromadné vymírání hmyzích společenství. Rostliny pak kvůli němu předčasně reagují na příchod jara.
V neposlední řadě pak všudypřítomné umělé osvětlení komplikuje práci astronomům. "Slabě svítící hvězdy přestáváme vidět. Když to trochu přeženu, může se pak stát, že třeba přehlédneme nějaký asteroid, který by mohl ohrozit naši planetu," dodává astronom Suchan.
