* Aktuálně.cz a [portál Moderní dějiny](http://www.moderni-dejiny.cz/) připravili seriál "Svědectví o svobodě". Přinese postřehy o tom, jak se Česko změnilo od roku 1989. * 20 let svobody nebudou hodnotit žádné V.I.P. osobnosti, ale lidé spíše méně známí. Všichni však mají svůj silný příběh z doby totality. * Vybereme nejlepší postřehy o tom, co se v naší zemi podařilo, co se nezměnilo vůbec, nebo co jsme naopak naprosto pokazili. * Ve 3. díle seriálu přinášíme svědectví aktivního odpůrce komunistického režimu Milo Komínka. Organizoval odboj a ve vězení prožil 17 let.
Frýdek Místek - Dodnes má kanadský pas, a to z pádného důvodu. Kdyby zase bylo zapotřebí Česko kvůli nepříznivým poměrům opustit.
Milo Komínek ví, co to znamená dostat se s komunisty do konfliktu. Byl zavřený hned dvakrát, podruhé nepředstavitelných sedmnáct let v kuse.
Bydlí ve Frýdku-Místku, v typickém činžovním domě postaveném někdy v 50.letech minulého století. Milo Komínek určitě vidět stavbu tohoto domu nemohl. Odseděl si celá padesátá a v podstatě i šedesátá léta.
Začala privatiazce a já věděl, že je zle
„Rozhodně se dnes žije lépe než za komunismu, za diktatury. Dobré je to hlavně pro mladé lidi, kteří mohou do světa, vyzkoušet si tam nějaké zaměstnání, Ovšem lidé, kteří se měli za komunismu dobře, se mají dobře i dál," říká Komínek o současnosti i uplynulém dvacetiletí.
Správně se vlastně jmenuje Miloslav, ale jeho přátelé jej důsledně titulují jako Milo. On sám se tak i podepisuje.
Jeho pracovna je vyzdobena fotografiemi, které ihned asociují filmy s Belmondem. Jenže tohle není film, ale skutečnost. Milo Komínek visí na různých hrazdách pod i nad trupy dobových letadel a zem je pod ním hodně hluboko.
Dlouhá léta býval leteckým akrobatem, své kousky předváděl téměř na celém světě. V pokoji visí i vlajky států, se kterými Milo na letadlech a pod nimi na hrazdách létal.
Do Čech se vrátil z kanadského exilu hned v lednu 1990. Po dvaadvaceti letech. A mnoho změn nesledoval s nadšením.
Milo Komínek
* 26. června 1926 ve Sviadnově
- V roce 1946 založil Československou leteckou reklamní kancelář.
- V dubnu 1948 chce utéct z komunistického Československa. Na hranici je postřelen a končí ve vězení.
- Gottwald se však stává prezidentem a Komínek se na amnestii dostává z vězení.
- Brzy odchází do Beskyd, kde chce organizovat odboj. Je však dopaden a odsouzen na 20 let vězení.
- Ze žaláře se dostává znovu na amnestii, ale až v roce 1965. Odseděl si 17 let.
- V letech 1966 až 1968 se ¨vrací k akrobacii. Vystupuje na leteckých dnech v Maďarsku, Švýcarsku, Rakousku a Kanadě.
- V roce 1968, čtrnáct dnů před okupací emigruje.
- V Kanadě organizuje československý exil, vydává časopisy, zkouší vysílání pro Čechy a Slováky na kabelových televizích.
- Několik týdnů po listopadu 1989 se vrací do vlasti. V roce 1992 je rehabilitován. Vydává časopis Svědomí.
„Už když jsme viděl, jak probíhá privatizace, říkal jsem si, že je zle. Pro ty, co měli dříve moc, se toho mnoho nezměnilo. Zůstali u fleků," tvrdí Milo Komínek.
„Sice už nedělali přímo ředitele, ale například jejich zástupce. Vedli to, měli vše v rukou. Věděli, kam šáhnout, kde jsou konta. To, co obyčejný člověk nevěděl, papaláši znali," popisuje nové poměry v Česku.
Školy? Zklamání
Spokojen není ani se stavem dnešního školství. „Školy zůstávají na stejné úrovni. Vůbec se neučí o tom, co se v této zemi dělo po roce 1948. Proč zamlčují, jakou měli komunisté moc, jak ji zneužívali a jak se mstili? To je pro mne určité zklamání," říká.
I když bývalý akrobat chodí už jen velmi těžce s pomocí dvou francouzských holí, přece jenom oceňuje, jak se okolí změnilo.
„Změny jsou vidět ve městě. Stačí se projít po náměstí. Za komunistů domy málem padaly, dneska se všechno třpytí. Když je převzali soukromníci, začalo se vše zlepšovat," pochvaluje si muž.
„Za komunistů bylo všechno těch čtyřicet roků pasé. Chtěli vyždímat vše, co se jen vyždímat dalo," tvrdí.
Na zásadní otázku, jestli nepovažuje svých sedmnáct let v komunistických koncentrácích za zbytečně ztracené roky, kroutí Milo Komínek hlavou: „Ne, ne. Poznal jsme charaktery lidí. Ve vězení se mnou byli obyčejní zloději i generálové, univerzitní profesoři i poslanci."
