Praha - Snoubenci si při plánování svatby čím dál častěji volí květnová data. Děje se tak navzdory známé pověře, že sňatky v tomto měsíci nepřinášejí štěstí.
Rčení "svatba v máji - nevěsta na máry" vznikla pravděpodobně v dobách, kdy ženy, které se vdaly v květnu, brzy po svatbě otěhotněly, v následujících letních měsících tvrdě pracovaly na poli, a hrozilo jim tak větší riziko potratu. Druhým důvodem může být i to, že dítě počaté v květnu se následně narodilo v zimních měsících, případně na přelomu jara a zimy. Lidé v tomto období neměli dostatek potravin a vysílené rodičky častěji umíraly při porodu.
Aktuální údaje Českého statistického úřadu ale ukazují, že lidé této květnové pověře přikládají stále menší důležitost. Počet sňatků uzavřených v pátém měsíci roku tak v posledních letech stoupá, ačkoliv i nadále patří tento termín k nejméně vyhledávaným. Nejvíce se lidé vdávají v období od června do září, v tomto intervalu bylo v loňském roce uzavřeno 68 procent všech sňatků. Naopak nejméně oblíbenými jsou dlouhodobě měsíce od listopadu do března.
Lidé by také neměli příliš počítat s tím, že vhodným výběrem data na svatbě ušetří, říká ředitel svatební agentury Martin Dobeš. "Ekonomická situace způsobila, že lidé utrácí za svatby stále víc, populární podniky jsou zamluveny dlouho dopředu a oni musí být rádi, že seženou volné místo. Spousta snoubenců tak přizpůsobuje parametry svatebního dne spíše tomu, s jakým předstihem vše začínají plánovat," odpovídá Dobeš na otázku, zda si někteří lidé vybírají květnové datum z důvodu úspory peněz.
V Česku obecně svateb přibývá, za loňský rok bylo sezdáno 52 567 párů, což je nejvyšší číslo za posledních deset let. "Sňatky zase přicházejí do módy," vysvětlil rostoucí trend předseda ČSÚ Marek Rojíček.
Svateb přibývá navzdory tomu, že Češi do manželství vstupují později než jejich rodiče. Muži se poprvé žení nejčastěji v 29 letech, ženy pak v 27.
Zhruba v jedné desetině sňatků je jedním ze snoubenců cizinec. V loňském roce Češi uzavřeli 4 648 smíšených manželství. Češky si nejčastěji brali Slováci, Němci a Britové. Češi pak uzavírali svazky se Slovenkami, Ukrajinkami či Ruskami.
