NP Šumava je v hospodaření z největší části závislý na výnosu z prodeje dřeva. Jeho cena však v následku kůrovcové kalamity klesla až o 50 procent. ČTK požádala o vyjádření k ekonomické situaci i šumavský park, ten však odkázal na stanovisko ministerstva životního prostředí jako svého zřizovatele.

Podle mluvčí resortu Dominiky Pospíšilové ministerstvo poskytuje příspěvkovým organizacím částku na pokrytí rozdílu mezi náklady a výnosy. "Letos jsme správě (šumavského parku) vyplatili 169 milionů korun, do konce roku jí dle odhadů poskytneme ještě extra příspěvek cca 30 až 40 milionů korun," uvedla Pospíšilová.

S ohledem na nastalou situaci park nemá podle informací ČTK zajištěný rozpočet na příští rok. Chybí mu na provoz částka v řádu desítek milionů korun. Pospíšilová uvedla, že ministerstvo v posledních letech poskytovalo ročně příspěvek ve výši 110 až 170 milionů korun.

NP Šumava ke konci roku 2018 zaměstnával 287 lidí. Loni na mzdy vynaložil 103 milionů korun. Průměrný plat zaměstnance v parku činil 30.110 korun. Všechny údaje vyplývají z výroční zprávy zveřejněné na webu organizace. Z těžby dřeva park loni získal 313 milionů korun, když v průměru prodal metr krychlový za 1219 Kč.

Národní park na letošek plánoval těžbu 140 000 krychlových metrů dřeva. Loni pokácel 250 000 krychlových metrů dřeva, víc než v předchozích letech.