Hudebník, publicista, fotograf, kamerman, režisér, esejista, spisovatel... a nestraník Vladimír Merta se narodil 20. 1. 1946 v Praze.
Vystudoval filmovou a televizní scénáristiku a režii na pražské FAMU, později přidal ještě studium architektury na ČVUT.
Během studia architektury a následného pobytu ve Francii začal skládat vlastní písně. První album vydal u francouzské společnosti Vogue, jmenovalo se "Ballades de Prague" a světlo světa spatřilo roku 1969.
V Česku se Merta nehodil, represivní politice režimu jeho balady nevyhovovaly. Další LP mu tak vydal Supraphon až v roce 1978. A pak následovala až na sklonku osmdesátých let dvojdeska s živým koncertem (vydal Panton).
S přestávkami publikoval, vystupoval a pokoušel se o vlastní filmařské projekty. Napsal například scénář k celovečernímu filmu Opera na vinici (FS Barrandov, režie J. Jireš), režíroval pořad Tak ti d... věnovaný památce Jaroslava Ježka a Semaforu v Lucerně. K jeho dalším počinům patří Čas her, Krajiny duše,krajiny těl, Soužení lásky v divadle Ateliér...
Napsal hudbu ke krátkým, animovaným filmům, večerníčkům a také k úspěšnému Fimfáru Jana Wericha (hudba k jedné pohádce na Fimfárum 1 a komplet hudba k Fimfáru 2).
Se souborem Mišpacha interpretuje staré chasidské a židovské lidové písne a s Janou Lewitovou zase barokní a renesancní hudbu.
Po složitém dvouletém pátrání a vyjednávání s řadou firem, které postupně přebíraly práva a povinnosti zkrachovalé francouzské spolecnosti Disque Vogue, která vydala Mertovi v roce 1969 první album, se přesně po čtyřiceti letech podařilo jeho debut vydat i v Česku.
