Podle předsedy komorové komise Jiřího Neudörfla škody způsobené vlky v Česku podle dostupných údajů rostou, podle něj přesahují miliony korun. Odškodnění, které zemědělci za tyto škody požadují, je pak ve statisících korun.
"Škody neustále narůstají. Chovatelům trochu vadí i to, že řešení výplat trvá dlouho a dostávají poměrně nízké částky," řekl Neudörfl. Komise doporučila předat akční plán Vlk, který je v kompetenci resortu životního prostředí, ministerstvu zemědělství.
Komora je podle náměstka ministra životního prostředí Vladimíra Dolejského nekonstruktivní. "Členové Myslivecké komise si jistě uvědomují, že vlk je chráněn podle unijní legislativy… Tuto přísnou ochranu je nutné uplatňovat na celém území státu. Otázka umožnění běžného lovu tedy není jen věcí změny zákona o myslivosti, ale náročných jednání a případných změn na úrovni EU," uvedl Dolejský.
Podle něj jdou vyjádření komory proti sobě, když na jedné straně prosazuje potřebu snižování stavů spárkaté zvěře, která působí škody na porostech, a zároveň chce lovit predátora vysoké, tedy vlka.
Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý podobně jako Dolejský upozornil, že pokud by se měly regulovat počty vlků, musely by se nejdřív upravit mezinárodní úmluvy, dále evropská legislativa a až pak české právo.
"Ministerstvo zemědělství při projednávání Plánu péče bude usilovat o stanovení maximálního početního stavu vlka pro ČR a definování oblastí jeho výskytu tak, aby bylo možné výskyt vlka sladit se zájmy běžného využívání krajiny včetně hospodaření na venkově," řekl.
