Praha - Sněmovna poslala do závěrečného schvalování novelu, která má výrazně omezit vydávání státní zemědělské půdy. Norma má Státnímu pozemkovému úřadu (SPÚ) umožnit nakupovat a hospodařit s pozemky, které bude potřebovat k pozemkovým úpravám nebo ke stavbě dálnic a přehrad.
Státu nyní schází půda na dokončení restitucí, ale třeba i na případnou směnu kvůli stavbám dálnic či protipovodňových hrází. Stát se proto snaží další prodeje státní půdy utnout. Zbývající restituenti, kteří mohou ještě nárokovat až 300 tisíc hektarů zemědělské půdy, by měli být vyplaceni. Dostat mají zhruba půl miliardy korun.
Kvůli tomu navrhl zamítnutí novely bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). Argumentoval tím, že by na tom vyplacení restituenti byli hůře než ti, kterým byly vydány náhradní pozemky. "Je to na hraně ústavnosti, možná za hranou, uvedl Bendl. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) namítl, že v současnosti se asi 10 tisíc restitučních nároků týká malých pozemků v hodnotě do 1000 korun a nelze jim vyhovět vydáním jiné půdy.
Od začátku 90. let Pozemkový fond a následně z něj vzniklý SPÚ privatizoval 660 tisíc hektarů zemědělské půdy. Původní plán počítal s privatizací půl milionu hektarů.
SPÚ by měl podle návrhu do budoucna mimo jiné více využívat předkupní právo státu k privatizovaným pozemkům. Komplikuje to současná právní úprava. "Vlastníci ve většině případů učiní formální nabídku, kterou nemíní vážně, a využívají možnosti vzít ji zpět, jestliže SPÚ projeví vůli nabídku přijmout," uvedlo ministerstvo zemědělství. Vlastníci tak berou zpět i takové nabídky, kdy jim už úřad zaplatil kupní cenu.
Zachována má zůstat například možnost převodů pozemků obcím a krajům a částečně také její prodej aktivním zemědělcům. Státní rezerva by měla činit minimálně 50 tisíc hektarů půdy, teď SPÚ hospodaří se zhruba 160 tisíci hektary. Potřebuje je například na pozemkové úpravy, kterých by se mělo v následujících třech letech zahájit 742 z celkově předpokládaných 7000.
