Praha - Stát se v těchto dnech snaží dopočítat, kolik romských dětí končí ve speciálních školách. Hájí se snahou pomoci jim, což není možné, pokud přesně neví, kolik jich takto vzdělává. Na druhou stranu však už teď na pomoc znevýhodněným žákům posílá stamiliony ročně.

Deník Aktuálně.cz se snažil zjistit, kolik státem řízené úřady na integraci romských dětí pravidelně vynakládají. Tedy bez toho, aby měly v rukou přesná čísla. Přičemž jen z ministerstva školství letos jde na programy pomoci znevýhodněným dětem 198 milionů korun.

Při podrobnějším pohledu lze dohledat, že z této částky tvoří podpora integrace sociálně znevýhodněných, kde nezanedbatelnou část tvoří děti romské, přibližně 57 procent. Zbytek jde na pomoc například zdravotně postiženým dětem, aby mohly chodit do běžné základní školy; zejména na financování pedagogických asistentů.

Sčítání za statisíce

Sčítání romských žáků na speciálních školách minulý týden nařídila Česká školní inspekce. Odkazuje se na Akční plán ministerstva školství z roku 2012, který byl reakcí na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva. V něm se konstatuje, že v České republice končí romské děti ve speciálních školách častěji než děti neromských rodičů. Soud upozornil, že taková praxe je segregační a omezuje šance romských žáků na rovné příležitosti.

Samotný Akční plán dosud stál ministerstvo školství dva miliony korun. Peníze putovaly na program "vybavení školských poradenských zařízení diagnostickými nástroji".

Na další aktivity v rámci Akčního plánu, kam patří i samotné sčítání romských žáků, plánuje ministerstvo školství letos uvolnit statisíce korun.

"Jedná se o finanční prostředky z rozvojových programů, ze státních prostředků (kapitola MŠMT) a z prostředků kofinancovaných z Evropského sociálního fondu," uvedl mluvčí ministerstva Marek Zeman. "Zprávu k naplnění opatření plánu bude podávat Česká republika Výboru ministrů Rady Evropy v průběhu listopadu 2013."

Sčítalo se již dříve

Otázkou je, zda je sčítání skutečně nezbytné.

Například ve školním roce 2011/2012 provedl ochránce lidských práv vlastní výzkum o etnickém složení žáků na 67 náhodně vybraných speciálních školách. Ombudsman přitom pro určení, koho lze za Roma považovat, převzal definici z roku 2006. Stanovila ji firma Gabal Analyses and Consulting.

"Toto vymezení pojmu 'Rom' může být vnímáno jako politicky nekorektní, zdůrazňuje však skutečnost, že právě připsané romství je jednou z hlavních příčin sociálního vylučování řady," píše se v analýze Gabal Analyses and Consulting.

V obsáhlé závěrečné zprávě ombudsman komentoval právní rozměr sčítání romských dětí i určení, kdo se za Roma považuje. Antidiskriminační zákon totiž podle zprávy ombudsmana opravňuje vyžadovat od ředitelů škol a dalších zaměstnanců podání vysvětlení, předložení spisů a jiných potřebných úkonů. K takovým úkonům potom podle ombudsmana není třeba vyjádření rodičů žáků ani žáků samotných.

Výsledky šetření, které prováděli pracovníci Kanceláře veřejného ochránce práv a třídní učitelé, ukázaly, že podíl romských žáků na bývalých zvláštních školách je 32-35%. Přitom oficiální odhady počtu Romů žijících trvale na území ČR uvádí číslo 150 tisíc - 300 tisíc. To znamená, že poměr romských žáků na praktických školách by podle ombudsmana měl být 1,4 až 2,8 procenta.

Podle zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové tato čísla ukazují, že v Česku "je neúměrně vysoký počet romských dětí, které dostávají méně kvalitní vzdělání, protože jsou diagnostikovány jako lehce mentálně postižené".

"Ze statistických údajů vyplývá, že podíl lidí s lehčím mentálním postižením je ve společnosti méně než 3 procenta. Je proto naprosto nesmyslné, aby v případě romské národnosti bylo toto číslo desetkrát vyšší," dodala Šimůnková.

Stamiliony stejně nestačí

Pokud jde o peníze, které dnes stát školám na pomoc znevýhodněným dětem posílá, podle zástupců oslovených škol jsou stamiliony nedostatečné. Dotace ministerstva školství nepokryjí všechny výdaje, které integrace znevýhodněných žáků přináší.

Například ředitelka ZŠ Trmice Marie Gottfriedová spoléhá na podporu obce a peníze z evropských dotačních programů. Podobně při získávání peněz postupuje i ředitel školy v západočeských Poběžovicích Vladimír Foist. "Nikdy nevíme, jak to bude vypadat za půl roku, jestli se nám podaří udržet počet asistentů na základě rozpočtu, jestli udržíme školního psychologa," říká.

Podle Foista nemají obce na podporu inkluzivních škol peníze a sponzoring - vzhledem k charakteru regionu - není možný. Peníze proto hledá, kde se dá. "V případě asistentů máme peníze z krajského úřadu na podporu inkluzivního vzdělávání a od ministerstva školství. Školní psycholog funguje v rámci projektu," dodal.