"Bylo to v Česku v Babišově drůbežárně. Kvůli tomu, jaká tam byla šikana a vztahy," říká o své nejhorší zkušenosti Uhlová, která se tématu levné práce věnuje už mnoho let. Nateklé ruce, nevyspalost a absolutní neschopnost přemýšlet ale prý zažila i na německé farmě.
"Upadla jsem tam do úplné pasti. Bylo to strašný otroctví, pracovalo se tam třeba i 16 hodin denně a fakt jsme neměli čas na spánek," vysvětluje a přibližuje, jak některé ženy měly z tvrdé práce tak zničené ruce, že je to dohnalo až do nemocnice. "Bolesti měly všechny moje kolegyně úplně stejné. V Německu si zničily ruce a pak musela řada z nich podstoupit operaci rukou v Polsku," líčí Uhlová.
Novinářka v dokumentu rovněž popisuje, jak se podmínky vedení postupně proměnily v peklo třeba i v "nevinně" vypadajícím irském hotelu. Její zkušenost tam s ní sdílel i slovenský pár, který přijel do země za lepším výdělkem. Peníze přitom byly hlavním tématem pro všechny, kteří z východu do západní Evropy odjeli za prací od svých rodin. "Někoho třeba opustí manžel a nemá východisko, tak děti dá k mámě nebo k sestře, jede vydělávat a posílá peníze domů," popisuje jednu z motivací Uhlová.
Naskočit zpět do normálního rodinného života může být podle novinářky pro mnohé lidi, kteří po Evropě cestují za prací, problematické nejen z ekonomických důvodů. "Člověk je tam trochu nešťastný, večer se tam nedá dělat nic jiného než si dát nějaké pivko a někdy začnou pít i vodku. Potom může být návrat k rodině obtížný, protože je tam ta sociální kontrola, kdežto tady není," dodává Uhlová.
