Co pro jednoho může znamenat jen krátkodobé omezení, pro druhého to může mít fatální důsledky, tvrdí vědkyně Lenka Suchá z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, která v africké Zambii zkoumala, jak klimatické změny dopadají na životy místních. Podle ní si lidé nejen v Česku málo uvědomují, které aspekty našeho života může klimatická změna ovlivnit.
"Je úzce propojená třeba se ztrátou biodiverzity, a pokud dochází k vymírání druhů, může to ohrozit i naše zemědělství," vysvětluje expertka.
Suchá tvrdí, že je mylné si myslet, že hlavním hybatelem klimatické změny jsou obyvatele chudších zemí. "Jsme to my," říká a doplňuje, že přestože na takzvaném globálním jihu přibývá obyvatel nejvíce, stále může za globální oteplování především bohatý Západ.
"Chudá rodina v Zambii má spotřebu opravdu minimální. Většinu věcí si vypěstuje, nikam necestuje, nekupuje si průmyslově zpracované potraviny. Ale pokud se podíváme na náš vlastní životní styl, tak my pořád někam cestujeme a máme nepřebernou plejádu toho, co si můžeme koupit. Paradoxně není až takový problém velikost populace, ale způsob života, kterým žijeme," přibližuje odbornice.
Podle vědkyně by si měl svět uvědomit, že jsme v posledním bodu, kdy můžeme katastrofickou proměnu počasí "jakž takž" zvrátit. Řada změn je podle jejích slov ale už nevratných, a proto varuje, že se k problému musíme postavit jako společnost, ne pouze jednotlivci.
"Pokud bychom třeba všichni omezili konzumaci masa jen na jedno jídlo týdně, i to by byl velký krok," popisuje Suchá a dodává, že přispět může i to, když lidé vymění osobní automobily za hromadnou dopravu. "Všichni bychom měli začít uvažovat v širších souvislostech," nabádá.